12. října to bude už 88 let, kdy Jaroslav Foglar v časopisu Mladý hlasatel představil poprvé ideu KPZ - krabičky poslední záchrany - souboru důležitých drobností, které svému majiteli pomohou přežít svízelné situace. Od té doby se kápézetka stala nedílnou součástí výbavy českých skautů.

Tradiční KPZ musela obsahovat: svíčku, škrkátko a pár sirek, kousek březové kůry k zapálení ohně, kousek papíru, tužku, křídu, jehlu, nitě, špendlík zavírací i obyčejný, knoflík, žiletku, hřebíky, napínáčky, náplasti, kousek drátku, provázek, gumičky, mince, poštovní známku a lístek s telefonními čísly.

zdroj: https://www.skauteum.cz/skautske-nezbytnosti/kpz/

Je jasné, že doba se vyvíjí a spousta položek z původního seznamu již není aktuální.  Svíčku nahradí baterka v mobilu,  kdo potřebuje oheň, má zapalovač, místo mincí už dnes bude porřeba spíš bankovka. A hlavně, tradiční KPZ slouží především k přežití v přírodě. Jenomže co my, kteří každodenně vyrážíme do džungle velkoměsta? Kam my schováme své nezbytnosti pro přežití?

Kdysi jsem viděla video, kde jedna americká paní ukazuje, co všechno s sebou nosí denně v kabelce. Jednalo se především o kosmetiku, popravdě jsem spoustu věcí nedokázala ani identifikovat, nicméně celou výbavičku včetně zrcátka s osvětlením a skládacího ventilátoru paní naskládala do dvanácti různých menších taštiček a pouzder, celkovou hmotnost bych tipovala na minimálně dvě kila. Já jdu cestou opačnou.

Snažím se co nejvíce zoptimalizovat množství věcí, které s sebou v kabelce každodenně vláčím. Zvlášť, když mám v oblibě psaníčka a jiné malé kabelky, krom toho je neustále střídám, takže potřebuji být schopna rychle přemísťovat věci z jednoho zavazadla do druhého.

Ráda bych vám zde nastínila výsledky svého mnohaletého bádání, při kterém jsem si občas připadala jako Bouvard a Pécuchet, neboť i u mne spousta nápadů vedla do slepých uliček. 

Nejdříve, věrna Foglarovu odkazu, jsem se snažila své důležitosti vtěstnant do různých plechových krabiček od bonbónů. Byly sice velice krásné a úhledné, nicméně se ukázaly pro tento účel jako nevhodné. Jednak se mi do nich nevešlo vše, co potřebuji, a hlavně, věci v nich uložené při jakémkoliv pohybu chrastily, což mi při chůzi mnoho klidu nepřidávalo.

Proto jsem pro sebe vyvinula textilní Kapsičku Poslední Záchrany. Léty zkoušení jsem se propracovala k ideálnímu rozměru, do kterého dokážu vměstnat vše potřebné. Na ušití používám různé materiály, od těch vyloženě parádivých až opulentních brokátů a saténů  přes mé klasické taštičky zdobené plstěnými a vyšívanými aplikacemi až po naprosto funkční a voděodolné polyestery, u kterých se mi prostě líbí jejich potisk.

A co do současné KPZ patří?

To si určujete pouze VY. Mně lety vykrystalizovala tato skladba:

Většinou nosím kápézetky dvě: jednu na peníze, doklady a karty, a druhou na to ostatní: náplasti, žvýkačky, hroznový cukr, rtěnku, gumičku na vlasy. mezizubní kartáček, léky,  parfém (pozor na ty malinké vzorečky, občas nechtěně vystříknou, a pak vám nevyžádaně voní celý obsah taštičky, pokud to jde, je lepší nechat je v původním papírovém obalu), hygienické potřeby, vizitku a kartičku s telefonními čísly - osvědčilo se kartičku oblepit lepicí páskou, aby se písmo neodřelo a kartička zůstala déle čitelná. Když použijete lepicí pásku průhlednou, výsledek bude ideální. Pro lepší orientaci v kápézetce ukládám některé skupiny věcí (třeba léky a náplasti) do uzaviratelných ZIP sáčků.

Opravdu se osvědčilo mít kápézetky různých dezénů, aby nedocházelo k neočekávaným záměnám. Někomu mohou také vyhovovat kapsičky podepsané:

 Vzor na některých taštičkách si o využití vyloženě říká

I děti potřebují svoji kápézetku

Já používám často ještě jednu kápézetku, akvarelovou. Je sice trošku větší než moje základní modely, ale vejde se mi do ní vše, co potřebuji na cestách k malování, včetně skicáčku formátu A6

 Desatero správného využití KPZ

1. Doplňujte - není nic strašnějšího, než když v šatně před saunou zjistíte, že opravdu nemáte u sebe ani jednu gumičku na vlasy (už jsem tuto situaci jednou musela vyřešit stejně jako Vica Kerekes ve filmu Muži v naději).

2. Vyhazujte - čas od času svou KPZ podrobte kritickému pohedu a věci, které se ukázaly jako nadbytečné, odstraňte. Je sice krásné, že mám miniaturní elegantní růžovoučkou flešku, ale vzhledem k tomu, že jsem ji za poslední rok ani jednou nepoužila, musí z KPZ pryč.

3. Aktualizujte - občas se ve vašem životě vyskytne nová věc, která si zaslouží, aby vás neustále doprovázela, (třeba ibalgin...)

4. dle potřeby diferencujte -  některé situace nebo některé skupiny věcí si zaslouží svou vlatní kapsičku, třeba:

- auto: řidičák (i když ten je vhodnější mít spíš u základních dokladů, pokud jezdíte různými auty), techničák, povinné ručení, kontakty na asistenční službu, klíče od auta, peníze na pokuty

- cyklo: energie (čokoládka, proteinová tyčinka, hroznový cukr), repelent, základní nářadí, souprava na lepení (pro mě docela zbytečná, potřebovala bych mít v kapsičce srolovaného ještě toho mechanika, který by mi kolo opravil)

- business: fleška, vizitky, propiska, lexaurin

5. Buďte vynalézaví v ukládání KPZ. Kapsa všitá zevnitř do spodní části nohavic lyžařských kalhot pohodlně pojme kápézetku, a přitom vůbec nebrání v pohybu narozdíl od naditých kapes v bundě. Dokud jsem neměla voděodolné taštičky, platila jsem občas, zvlášť v období tání, poněkud provlhlými bankovkami. To už je ale nyní naštěstí minulost.

6.Nezapomeňte si KPZ přehazovat do aktuálního zavazadla

7. Anebo si pořiďte více stejných KPZ 

8. Vyhledávejte mini verze vašich nezbytností

9. Dělejte si radost - vyberte si takový model kápézetky, který vás při každém pohledu na něj potěší

10. Užívejte si lehkosi bytí

A co vy? Už máte svoji kápézetku?