Úryvok z knihy, ktorú už mesiac lúskam.

"Někteří lidé si myslí, že sa musí vrátiť zpět do své minulosti, aby tam nalezli svou touhu po změně a aby ji pochopili. Obvykle však stačí, když se v přítomnosti naučíme integrovat to, co prožíváme - poznáváním, přijetím, rozloučením, uznáním, pláčem, pochopením, respektováním a pod. Když totiž dokážeme vyřešit svou touhu po změně s pomocí současné krize, zmizí stejně, jako kdybychom si přitom vzpomínali na svou minulost, kdybychom pátrali ve svě paměti, ve které situaci se objevila poprvé nebo kvůli čemu jsme tehdy pociťovali bolest. Vzpomínka na naši minulost není prostě žádným nevyhnutelným předpokladem řešení."

Olaf Jacobsen - Rodinné konstelace v psychoterapeutické praxi.