Velice zřídka se mi podaří mít víkend jen pro sebe, maximálně tak 2x do roka, ale tento takový byl. Znáte ten slastný pocit, tak ten mě postihl už v pátek při cestě z práce, euforie z volného času mě naprosto pohltila.  Prázdný tichý dům, vstávání i uléhání se řídilo pouze mojí momentální potřebou, k jídlu bylo, co lednice dala a k tomu časopis nebo knížka - od malinka mi to zakazovali, ale když jsem sama doma, nikdy neodolám, taky ještě dobrá velká káva.  A jako terapii jsem si naordinovala mozaiku, prostě paráda.