Dnešní den je tak krásný , slunečný a nezvykle teplý , na to že je listopad. Já ještě využívám to poslední teplíčko na své zahradě.

Procházím kolem mých "holek růžových" a vzpomínám na jaro a léto , kdy překrásně kvetly a jejich vůně se šířila nejen po zahradě , ale i do okolí. Náhle jsem nevěděla, které mám věnovat větší pozornost. Tolik barev , tvarů a velikostí až se z toho hlava točí a zrak přechází z jedné na druhou. Ocitám se jako Alenka v řůžičkové říši , ve snu , v růžovém snu. Nejdříve rozkvétá "Babiččina růžová" a já jsem najednou na zahrádce u své milé babičky. Ach moje babička........ale kouknu vedle a už vidím ty ostatní -překrásná krémová Elina , žlutá Gloria Dei a broskvová Mary Ann , nostalgická Nostalgie  a bílá José Carreras - už slyším jeho nádherný zpěv, Cantilena Moravica, Big purple a další a další....... každá  ve mně evokuje nějakou další vzpomínku , příběh....... 

Jenže dost snění , probouzím se............  je to skutečnost.

Ještě je jich je tady několik rozkvetlých a pár stále ještě čekajících na poslední sluneční paprsky, aby také mohly letos naposledy rozkvést. 

Teď je čas se o vás postarat na zimu. Přichystat vám  krásnou měkkou a teplou peřinku. Pěkně vás zachumlat , abyste se mi na jaře zase vrátily v plné síle a neskutečné kráse. Nic nevadí , že mám ruce od vás popíchané , ale kvůli vaší kráse vám to ráda odpustím. A za tu nádheru vám " holky"  moje moc děkuju!

Naposled se  s vámi několik dní ještě potěším a už se na jaře na vás moc těším!