Byla jednou jedna víla, říkali jí Míla milá, celým jménem Bohumila.. Malovala, žila, snila, po lásce tiše, ale převelice zatoužila.. Tu Dalimil sedl na lučního oře a dal mé mámě lásky moře..

A tak začíná pohádka jednoho věčně malého děvčátka..

Byl mráz a okna zdobil listím led, za nožky držel mě doktor- starý kmet a první výprask byl s křikem na světě.. očka nestačila vnímat barvy jak na staré paletě.. Rok "nějaký" snad se psal, ale kdo by o tato data stál.. Žluté vlásky tehdy zdobily mi šišku a říkali mi náš malý kulíšku.. Teď mám havraní vlas a malou nožku, na skříni chovám plyšového hada Božku.. Mám pořád mamku Bohušku, co už ale nevyleze ani na hrušku.. Snad smějete se teď?! I z mého táty stal se před šestnácti lety děd..

Jednorožec, trpaslíci, víly -- sem tam druid -- a kouzelná atmosféra doma sílí.. Pak stačí pár barev na paletě a všichni jsme hned v jiném světě..

Snad smutek a samota tenkrát poprvé daly mi do ruky tužku, já namalovala křídla a né na talíři hrušku.. Pak škádlila jsem barvama kus papíru, abych nemyslela na lásku, které měla jsem tehdy notně pod míru.. Samotu schovala jsem do obrázků, svou duši otevřela a dala celému světu v sázku.. Kdo ublížit chtěl, pak přišel a ublížil, v malování našla jsem zase klid a v sobě smír..

Hrozitánsky ráda vařím, pařím, trávu seču, koláče peču a hned tak před něčím neuteču, maluju, miluju, dřevo brousím, barvím nebo jen lakuju, parkety měním, často se řehním, zápasím se synem, lítám ven komínem, šiju i vyšívám, depky skoro nemívám, koupu se ve snech nevinných pannen za modlitbou neříkám vždycky jen AMEN… Medvědovi nastavuji své holé dlaně, kupuju v létě i dvoje sáně, zbožňuju černé netopýry a velké ptáky- VÝRY! :o) Často říkají mi MALIČKÁ, i když nezpívám jak pěnička…

Stříbrné květy okvetly mi celou zahradu, bydlím jen v chýšce, co daleko má do hradu.. Přesto jsem blahem bez sebe, když stříbro tepu pro Vás i pro Tebe...

..pár mých obrázků... něco na plátně , něco na dřevu... všechno olejomalby a všude jen láska..

..stříbrná noc..

..zlatý den.

..medování..

a   ..jahodování...

..mateřídouškové bydlení...

...v mateřídoušce....

..v trávě...

...s rozepsaným deníkem..

..ve vřesovišti..

..v heřmánku..

..a v květinách..

..v noci..

a..v lese..

..a doma...

A taky v Provence a zase na louce a u zrcadla a se skřítky a vílami, s anděly , ale všude s láskou....

Jedna z klapek pro Zlínfest... už ani nevím, který to byl rok  :o)))))

..tento je lítací...

... veliké dvěře od skříně...

.....................jeden z mých mnoha andělů...

A tak se po vyčerpávající :o) prohlídce loučím se slovy :"nádherné sníčky... nebo fantastické ráno... anebo prostě mějte se moc mile..."

Děkuji...

Klára Nagua.... stříbrná malířka... :o)