Přeji krásný podvečer.
Dnes je den plný srdíček, květin, čokolád... , mnoho lidí přijalo svátek "Valentýn", já mezi ně nepatřím, ale občas jsem požádána o báseň, nebo zaveršuji dobrovolně. A tak jsem si vzpomněla na jedno své dílko schované hluboko v šuplíku, které se váže k dnešním dni a vzniklo před 11 lety. Proč se o něj s vámi nepodělit :-D ?
Za to, že jsme na světě,
za to může láska.
Kdy projede nám mráz po těle?
Když sladký polibek dá nám naše láska.
Kdo velké štěstí má?
Kdo v lásce rodiny vyrůstá.
Láska tisíce podob má,
a přesto je málo vážená,
kdo zratil ji, či nemá ji,
ve dne i v noci hledá ji.
Kdo jí plnou hlavu má?
To poznáte, zvláštně září a častěji se usmívá.
Denně měli bychom slavit,
že milováni jsme, můžeme ji hladit,
oficiálně však k oslavám zvolen byl
14. únor, láska tak dostala jméno Valentýn.
Střež si ji jak poklad vzácný
a kdo chtěl by Ti ji vzít - toho plácni!
Polibky dávej, srdička namaluj,
kdo blízký Ti je, toho obdaruj.
Tak všem krásný nejen dnešní večer, ale všechny další, ať jsou plné lásky, porozumění a úsměvů.
Smaltík
