Můj a náš den na Kociánce

Rok se s rokem sešel, a opět přišel květen, kdy se pravidelně koná akce Dobrý den Kociánko, což je takový prodejní veletrh neziskovek spojený se dnem otevřených dveří.

Protože máme jednoho moc hodného a zapáleného kolegu, letos jsme díky němu měli na Kociánce svůj stánek i my- Filiáci. Poskytl nám svoje nadšení a nápad a svůj párty stan s vybavením a svoje auto, abychom měli zboží jak dovézt a odvézt.

Nějakou dobu dopředu nastaly přípravy- obětavý kolega zajišťoval vše organizačně,  zaměstnanci chráněného pracoviště vyráběli, zdobili a dokončovali výrobky, na nás- kanceláři byly paragony, výpočet cen, rozpis služeb na stánek a jiné kancelářské nezbytnosti.

Ve čtvrtek 30. května ráno vše vypuklo. Kolegové zde byli o něco dříve, aby postavili stan a vyskládali zboží. Já s kolegyní Sabinou jsem je měla střídat na stánku ve dvanáct hodin. To nám oběma poskytlo čas, abychom si prohlédly stánky, nakoupily suvenýry, případně se občerstvily. Procházka to byla velice milá, přeplněná různým pestrobarevným, někdy i voňavým, nebo jedlým, ručně vyráběným zbožím, za doprovodu hudby pro lepší náladu. Bylo zde opravdu co vidět a koupit, a tak čas odměřený do našeho nástupu na stánek utekl jako voda.

Pro popis naší služby na stánku bych použila citát ze známého filmu: „Během naší služby se nic mimořádného nestalo.“ Každého příchozího jsme pozdravily, nabídly zboží, zodpověděly dotazy, napsaly paragon, zapsaly tržbu do sešitu. Bylo to velmi příjemné, cítily jsme se důležitě. Náš stánek měl tak dobrou polohu, že jsme zároveň mohly sledovat odpolední program. Na stánku jsme vydržely až do čtyř hodin, kdy jsme kolegovi pomáhaly spolu s ostatními sbalit stan a zboží.

Na závěr bych chtěla napsat, že se na Kociánku vždy moc těším, miluji atmosféru zde, nádherný park a přírodu okolo, pozitivní hudbu, která dokáže zvednout náladu. Z této pozitivní atmosféry pak čerpám ještě hodně dlouho.

Za Sdružení Filia

Maruška Graciasová

Sociální pracovnice