Článek o tom, že úspěch každé pořádné práce designéra závisí na jejím dosahu. Měla by sahat hlouběji, než k módním ideologiím. Je to můj pohled na současný grafický design.

Události v posledních měsících mě donutily k zamyšlení nad současnou grafikou. Nastal čas utřídit si myšlenky do několika vět či odstavců a dát jim smysl, možná také podobu a tvar. Začínám velmi pochybovat o některých dříve zdánlivě neotřesitelných hodnotách. Moje názory a postoje se postupně měnily a tápou mezi odevzdaností a apatií na jedné straně a touhou po příjemných zkušenostech na straně druhé.

Když rozebírám způsob svého myšlení, dostávám se k tomu, že kráčím z místa na místo a spojuji zdánlivě nespojitelné v něco jako svůj životní postoj. Proto věřím, že si každý čtenář najde v tomto článku svou vlastní cestu.

Myslím si, že dnešní design je velmi užitečný obor. Má svoji tradici, své ikony a zákonitosti, a také jejich přesné opaky. Netěší se sice takové přízni jako umění, ale jeho užitná hodnota je pro mě přínosem. Tak, jak ji chápu dnes, má mnohem větší smysl, než samolibé akce, bezcílné provokace a stavění se do bohémských rolí výtvarných umělců. Miluji volnou tvorbu, která je pro mě více koníčkem, než osobním programem. Design skýtá čím dál více tvůrčího prostoru pro osobní růst. Vyvíjí se, reaguje okamžitě na současné proměny a potřeby. Ve své "nejumělečtější" podobě pak čas od času vznikají díla, dalo by se říci i nadčasová.

V této souvislosti se sluší vzpomenout na aktuální stav logo designu v České a Slovenské republice. Postupně se dostáváme na úroveň zahraničí, kde je jednoznačným cílem mít moderní logo, jednoduché a zároveň ohromně variabilní.

Začínám mít pocit, že i někteří designéři v ČR a SR se k tomu přibližují, za což se opravdu stydět nemusí a mohou se hrdě bít do prsou. Řekla bych, že by měla existovat jistá idea mezi designéry, v níž by figurovala potřeba vzdělávat naše začínající mladé designéry, a to uměním, krásou, technickou dokonalostí a soustavným prosazováním kvality.

Přestože se může zdát moje myšlenka naivní, domnívám se, že při současném pohledu na design má své opodstatněné místo. Kvalitu chtějí jednotlivci. Ti bohužel nebudou v našich současných podmínkách silnou skupinou. Masa chce instantní sled povrchní zábavy, módy a designu, falešný pocit vlastní výlučnosti.

Proto je tu tzv. „neviditelná ruka trhu designu“, která úplně nedovoluje provozovat opravdové umění. Takovým opravdovým uměním se dnes člověk těžko uživí, a proto někteří v zájmu své vlastní existence ohýbají hřbet před nesmyslnými požadavky toho, kdo právě platí, nebo "ti chytřejší" přesunuli těžiště svého díla do kýče a líbivosti.

My to však nemáme zapotřebí a dál hrdě půjdeme svou vlastní cestou. Doufám, že i Vy najdete svou cestu a nebudete muset ohýbat hřbet před jinými.