Myslím, že to začlo pastelkama......pak přišly fixky a najednou mi bylo náct a zjistila jsem, že to mi fakt nestačí. Tak jsem si prošla marnými pokusy ve kterých hlavní úlohu měly vodovky, temperky ...až jsem přišla na to, že není umění rozlít kelímek s vodou(na koberec) nebo plácnout barvu z tuby omylem zase na koberec, ale že je nejlepší se umazat,........... pokud možno co nejvíce a všude.... a tehdy jsem přišla na pastel! Možná se někdo bude divit, jak se může umazat od pastelu všude? Ale já byla špinavá až po lokty a celou tvář jsem měla samou čmouhu, protože mě vlasy tak moc lechtaly a ještě jsem si posouvala brýle. No a ten prach, který se víří dokola, když fouknete(v tomto případě do koberce). Techniku jsem zvládala roky, ale výsledek se občas zdařil. No respektive, veškeré obrazy, které tady představím jsou zasklené nebo jsou darované, protože jinak bych je neustále opravovala, retušovala a snažila se je zdokonalit, prostě já nejsem nikdy s ničím dost spokojená. Pořád mám pocit, že je co zlepšovat. A že je!
Asi by moc nezaujal můj "růžový poník v manéži"(který byl i na nástěnce na základce). Tak zkusím něco "dospělejšího"...

zamilovala jsem si impresionismus.........mám ráda opravdovost autora Tolouse-Lautraick, tak jsem si zkusila reprodukci, kterou soukromě nazývám "Vana".
Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem nad obrazem strávila týdny. Nebylo to jen nad samotnou malbou, asi nejvíce jsem přemýšlela nad tím, jak to propracovat, jak vystihnout barvy, proporce, ...
Postupem času jsem si našla svou vlastní cestu......"Můj svět"
Tady začínám já, trošku jsem se našla v abstrakci, v surrealismu, možná v symbolismu a nezapomněla na techniku impressionistů. Jako první lahůdku jsem si zkusila Magnetické pole. Použitou technikou je pastel a formát je 110cmx70 cm.

tady jsem byla hotová za 2 hodiny! a pak už jsem jen neustále "sahala" do obrazu a zkoušela pořád upravovat, až mě to donutilo zafixovat, zasklít a darovat, jinak bych si nedala pokoj.
Mezi tím byla další spousta obrazů, pokusů, omylů, nových technik až do chvíle "Včerejšího dne"

význam má černočervená obloha, zábradlí i rozdvojená cesta, vše něco symbolizuje. No a tady se Můj svět na chvíli uzavírá.....nastává období korálků, pryskyřice a teď i diplomové práce, kterou už nemůžu odkládat.
