Každý den, asi 2 roky sem chodím obdivovat ty krásné věcičky  a pořád přemýšlím nad tím, jestli se přidat. Miluji malování, ruční práce a sem jsem chodila načerpat nové síly, uklidnit nervy po celodenním pracovním shonu a načerpat inspiraci.  Byla to takovám má "droga". Možná mě stejně "postižení" pochopí.  K mé smůle ale bojuji denodenně s časem.  Jsem mamina 2 kluků školou povinných, a panička jedné krásné a  hodné fenečky Kory .....

takže na tyto moje tvořivé záležitosti mi zbývá ze  dne jen velmi málo času. Dříve /pokud jsme byla na mateřské / jsem čas kradla po nocích. Já blázen jsem uměla i dvě noci nespat a tvořit a tvořit. První syn se narodil v dubnu a do dnešního dne si pamatuji  na ptáky, kteří mi každé ráno oznamovali svým zpěvem, že je 5 hodin a že je čas  začít nový den. Už je to 6 let a já to vidím jako včera. Byly to krásné časy.  Přiznám se, že dnes už je to horší.  Ale bojuji statečně :o) /doufám/. Kluci už vyrostli a jsou tak nějak soběstační.... I když někdy se mi stýská po těch "malých cvrčcích", kteří ne mi neustále motali kolem nohou.   Tolerují mi mou zálibu a někdy mě i překvapí svým originálním výrobkem, obrázkem. Jsem za to ráda. První obrázky a i ty ostatní mám dodnes schovány, zarámovány a kdykoliv kolem nich projdu, nebo se na ně  podívám, vzpomenu si na tu krásnou dobu.  Možná ten cit k malování  některý z nich aspoň trošku podědí. :O)

Prostě tak nějak... jsem tu ... prosím moc o trpělivost ,  já se to naučím ... a už  se moc  těším :o)

........Matějův referát do školy......