Čtvrté kolo Panter Fler Foto přineslo jako téma Doteky slunce.
Krásné téma!
Všichni se velice snažili a dařilo se věru dobře...ovšem ten nej nej nej dotek slunce zachytila Muriel de Mour
...a povedlo se jí to náramně 
A my jsme se za nás i za Vás zeptali... :-)
Baví mě focení a mám tak málo času!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Právě jsem se dozvěděla, že moje fotka "s dotekem slunce" zvítězila v PanterFler Foto. Abych řekla pravdu, moc jsem hlasování nesledovala, a tak mě to překvapilo i potěšilo. Vždyť tam bylo tolik krásných kousků! Třeba Saturnin se svým plížícím se pavoukem ze stínu...Nebo vinutkářky! Těm ten paprskek přímo prozářil vinutky. To, že moje fotka zaujala, je jen část mé cesty za dokonalou fotografií, která stále nekončí....
Kéž by mohly fotky v prodaných po čase expirovat......!!!!!!
Na Fler jsem vstoupila po mnoha letech péče o děti a byla jsem jako ve zjevení. Virtuální svět jsem vůbec neznala. Dcera mi fotila fotky kompaktem a já pak podle instrukcí na papírku upravovala v programu. Časem jsem byla nespokojená s dceřiným pohledem na věc, nechala si poradit, kde se zapíná foťák (:-)) a začala fotit sama. S příchodem do jednoho klubu jsem se naučila plno užitečných věcí jako vkládat obrázky, vložit aktivní odkaz, tvořit nominace, a moje vědomosti se rozšiřovaly. Na velké prodejkyně jsem vzhlížela s úctou a myslela si, že dál už nic pro obchod dělat nesvedu...
Potkala jsem Montebell...
Montebell byla vždycky zvláštní. Moc toho nenamluvila, ale bylo vidět, že focení rozumí. Jednoho dne jsem se vydala do parku a nafotila sérii krásných fotek s pannami a předložila Montebell v domnění, že mě pochválí, jak už jsem dokonalá. Zklamala mě! Řekla, že se jí nelíbí ani jedna fotka. Nechápala jsem... a byla jsem pěkně dotčená! A tehdy jsem udělala velké rozhodnutí. Vstoupila jsem do jejího čerstvě založeného klubu Růžový panter opět na stopě a požádala ji, aby mě tedy fotit naučila.
HO!HO!HO!HO!HO!HO!HO!HO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Strašidlo jménem HO je hloubka ostrosti. Trvalo chvíli, než jsem ji našla. Bububu! Vyvážení bílé! Bububu! ISO! Jak jsem bez těch znalostí mohla doposud žít? Plazila jsem se po kolenou a zanedbávala rodinu, abych zachytila sluneční paprsek, chytala odraz v zrcadle, a vyfotila stovky snímků, abych zkrotila plamen svíčky objektivem. Časem jsem přešla na manuální režim ale POŘÁD TO NEBYLO ONO!
Zrcadlovkáááááááááááááááááááááááááááá......................
Náš kompakt už mi byl malý. Muž mi sehnal k Vánocům z druhé ruky základní tělo a objektiv Canonu. I tak byly najednou fotky trošku jiné. Je to věda! Menu v angličtině, návod 160 stran, jednu chvíli něco vím, a o dvacet stránek dál už to zase zapomenu...Je to celé nějak jiné, ale časem bych se ke starému kompaktu už nevrátila.
Pořád koukám závistivě po krásných fotkách některých prodejců a říkám si, čím to je? A tak si za vydělané peníze udělám radost a přikoupím si objektiv s f2,8. A zase je všechno jiné, a zase si musím zvykat na nové věci a učit se...Ale já to zvládnu!
Doteky slunce....
Své výrobky suším na okně, kam dopadá ranní slunce. Občas vezmu foťák, a vyfotím si je. Zejména panny mají nádherné stíny, které mě neustále fascinují. Při tomto tématu jsem hned věděla, že zachytím právě tuto atmosféru. Byl tu ale problém... Musela jsem vystihnout přesně čas půlhodiny po deváté, kdy slunce dopadalo tam, kam mělo. Navíc jsem si neuvědomila, že za oknem je rušivé pozadí. Takže jsem půhodiny fotila a fotila v různách úhlech, vzdálenostech, nastaveních, aby nebyla bílá přepálená... Pár foteček jsem nakonec vybrala a tu hlavní zvolila za mě Nady ...
Chtělo by to nějaký závěr, že?
Děkuji všem Panterkám za úžasný kolektiv, který mě nenechává usnout na vavřínech, neustále posouvá dál a dává mi spolehlivé zázemí.
Nikdy nezapomenu na to, jak mě druzí pomohli při mých začátcích v prodeji. Proto děkuji kolektivu Amazonek, který mi pomáhá tyto zkušenosti předávat dalším nadějným nováčkům.
Přeji všem soutěžícím v PanterFlerFoto, aby jim tato soutěž pomohla zlepšit svou prezentaci zboží a stala se pro ně velkou zábavou.

