Bonjour!

Válení se u moře, opalování se na rozpálených plážích, cestování letadlem a bydlení v hotelech? Nic pro nás!

Při naší ideální dovolené burácejí motory, staví se stany a hlavně se cestuje a poznává.

Procestovali jsme kus naší krásné vlasti a pomalu se rozhlížíme i za hranicema. Již jsme v jedné stopě poznali Itálii, Chorvatsko a letošní dovolená byla ve znamení dobrého  jídla ve Francii.

Hlavním úkolem bylo vyhnou se Alpám. Kdo někdy zmoknul na motorce, chápe proč. Naše cesta vedla přes Německo až do Baden - Baden, přes hranice do Francie, skrz ní do Provence k Saint Tropez, po Azurovém pobřeží k Nice a pomalu zpět k hranicím s Německem a zpět do Česka.

maps.google.com

Parc Naturel Régional du Verdon

První větší zastávka byla na tomhle úžasným místě. Našli jsme zde nejkrásnější evropský kaňon, který vyřízla do terénu smaragdově zelená řeka Verdon. Kaňon je 700 m hluboký a 25 km dlouhý. Po celém jeho okraji vede silnice, takže jsme si ho z motorek pohodlně prohlédli.

Saint Tropez 

Město proslavené četníkama, hlavně proto jsme se tam také vydali. Přístav plný luxusních jachet, ve městě davy turistů, ale tohle město zase tolik příliš nenabízí. Když jsme konečně našli četnickou stanici, kolem bylo staveniště, ono místo nijak neoznačeno a kolem pusto, narozdíl od ulic plných značkových butiků.

Naštěstí jsme si výlet naplánovali na trhovní den a vyplatilo se to. Stánek vedle stánku, krásné oblečení, jídlo, šperky a ten šrumec...byla jsem nadšená, přítel již o poznání méně :)

Další krásné místo se ukázalo za Nice, označené jako Colorado za Nice. Cesta vedla skrz červené skály a kaňon, ve kterém tekla průzračná řeka. Silnice nás zavedla až k podhůří Alp a Národnímu parku Mercantour, který je nevelkolepějším parkem v Provence. Majestátní třítisícovky, neobydlená údolí, kde žijí mufloni, kamzíci, kozorožci, ale i vlci, orli a supi. Ty jsme bohužel neviděli.

Středověké vesničky

Více než velká města nás učarovaly středověké veskičky s kouzelnými úzkými dlážděnými uličkami, s obchůdky, daleko od pláží a turistů.

Jedním z takových byl Ramatuelle, ve vnitrozemí poloostrova St-Tropez. Malebná vesnička s labyrintem uliček obehnaná zdí. Ochutnali jsme zde lanýžovou tapenádu a i přes velkou větší cenu jsme si jednu lahvičku museli odvést domů. 

Jedno krásné odpoledne jsme navštívili vesničku Collobriéres, ta leží hluboko v lesích a vyznačuje svým zpracováním kaštanů a korkových dubů. 

A nejkrásnější vesnička Eze, místo jako stvořené pro panenky. Posazená na neuvěřitelném skalním vršku, uzounké uličky plné restaurací a galerií.

Francie je plná nádherných míst, kam se ráda podívám znova, ale i takových, které už vidět nepotřebuji. Cannes, proslavené svými filmovými festivali. Místo, kde se odehrávají je neuvěřitelně ošklivá betonová obluda, Nice s předraženými parkovišti a ošlivými plážemi a Monako, kde byl turista až příliš rozpoznatelný od místních. 

A na čem že jsme jeli?

A pár fotek, které stojí za to:

A protože jsme jako děti, blízký Marineland jsme vidět museli :)

A co jsme si přivezli?

Samé dobrůtky :)