Naivistické - tak by se daly nejlépe definovat tyto moje náhrdelníky.

Podle naučného slovníku znamená slovo naivní dětsky prostý, bezprostřední; umění úmyslně prostého stylu, obvykle vytvářeného samoukem. Tak to by sedělo.

Náhrdelníky jsem nejprve testovala na dceři a jejích kamarádkách. Jsou to deváťačky, tedy se nacházejí ve věku s ozvěnami dětství a zároveň se v nich už formuje jejich skorodospělé nazírání světa. Prostě něco mezi. A právě pro takovéhle holky je úlevou, že mohou jen tak na krk pověsit něco, co říká světu "ještě jsem si nazapomněla hrát".

Velmi mile mne ale překvapilo, že se tyto náhrdelníky zalíbily i zákaznicím mnohem zralejšího věku. Bude to asi tím, že nikdy není pozdě na to cítit se občas jako malá... tak, jako v době pletení věnců z pampelišek, houpání na houpačce s přivřenýma očima, v době, kdy tak krásně vonělo nové povlečení...v době obyčejné, dětské radosti.