Vážení a milí čtenáři našich blogů a příznivci Sdružení Filia,

rok se nám opět s rokem sešel, ani jsme se nenadáli a máme tu opět po roce mikulášskou besídku, a já  mám tu milou povinnost vás o ní informovat.

Datum besídky připadlo jako obvykle na svátek svatého Mikuláše a to pátek 5. prosince.  Na besídku jsme se připravovali dlouho dopředu. Nejdříve jsme našli pohádku, která se nám bude dobře hrát, a zvládnou ji všichni, kdo by si v ní chtěli zahrát. Rozhodli jsme se pro veršovanou pohádku o Slepičce a kohoutkovi.

Uživatelé si za asistence pracovníků vybrali role, některých rolí  se ujali pracovníci. Já jsem si zahrála slepičku a moje kolegyně Bára kohoutka, původně ho měl hrát kolega Petr. Na přelomu října a listopadu jsme začali na besídku poctivě nacvičovat, včetně hudebního doprovodu pohádky, abychom  byli připraveni.

V pátek tedy přišel den D-naše besídka. Sice se říká, že kdo je připraven, nebývá zaskočen, ale mi jsme zaskočeni  přesto byli. Dozvěděli  jsme se, že kolegové a uživatelé, kteří měli besídku moderovat a hrát v pohádce, náhle onemocněli. Tímto moc děkujeme všem, kteří je ochotně nahradili, přestože s námi na besídku nenacvičovali. Aby toho nebylo málo, chvíli před pohádkou postihla náhlá zdravotní indispozice kolegyni, která měla hrát dvojroli švadleny a studánky. Této role se velice dobře zhostily vnučky jedné naší kolegyně, čímž mají naši obrovskou pochvalu a poděkování.

Pohádka se i přes počáteční komplikace opravdu vydařila, všichni zúčastnění si ji náležitě užili, včetně diváků. Před pohádkou jsme si společně zazpívali koledy, abychom se vánočně naladili a celou besídku zakončil příchod Mikuláše s čertem a andělem a opět pásmo koled.

Z besídky jsme odcházeli s pocitem dobře vykonané práce, vánočně naladěni a za mne nostalgicky vánočně naladěni.

Za Sdružení Filia

Marie Graciasová

Sociální pracovnice