Naše společná návštěva cukrárny

Vážení a milí čtenáři našich blogů, ne jen prací živ je člověk. Proto jsme se rozhodli využít  den, kdy jsme z technických důvodů nemohli být v místě poskytování služby a rozhodli se společně navštívit cukrárnu.

Den návštěvy vyšel na jeden krásný, slunný, zářijový pátek. Ráno jsme všichni včas a v pořádku dorazili na místo srazu, vlakem vyrazili do Sokolnic, odkud jsme chtěli jet autobusem do Otnic, kde se nachází naše toužebně očekávaná cukrárna. V Újezdu u Brna ještě do autobusu přistoupili kolegové a uživatelé, kteří zde bydlí, a jelo se dál směrem Otnice.

Po pár zastávkách jsme vystoupili v Otnicích na krásně upravené návsi. Protože jsme měli ještě čas, než se cukrárna otevře, po krátké poradě jsme se rozhodli pro menší procházku po okolí.

Dostatečně natěšení a mírně unavení cestou a procházkou jsme konečně v deset hodin spočinuli na prahu cukrárny. Již pohled na cukrárnu samotnou byl velice příjemný, uvnitř nás přivítali moc milí a ochotní majitelé a velký výběr zákusků. Po prvním ochutnání jsme také zjistili, že zákusky jsou opravdu delikatesní, stejně tak i káva a jiné sladké pochutiny. Někdo si bral zákusky i domů.

Čas nám příjemně ubíhal v družném rozhovoru, všichni si objednávali skvělé zákusky, kávu, zmrzlinu, poháry……Jak kdysi pravila jedna reklama, u jednoho kousku nikdy nezůstaneš.

Během dopoledne se část kolegů rozhodla pro delší procházku po okolí, aby se jim všechny ty dobroty lépe trávily a někdo zůstal věrný hovorům s ostatními  v cukrárně.

Protože všechno krásné jednou končí, přiblížil se čas naplánovaného odjezdu z Otnic, my jsme se tedy rozloučili s majiteli, zaplatili účty a uvolnili místo v cukrárně ostatním hostům. Na autobus jsme počkali na zastávce hned před cukrárnou.

Na tento krásný den budu ještě dlouho vzpomínat, stejně jako na všechno krásné, co jsem ve Filii prožila.

Vaše Maruška Graciasová

Sociální pracovnice