Skončily prázdniny, začal nový školní rok, také už nejsou tak úmorná vedra sužující vyprahlou jihomoravskou krajinu, a tak jsme vyrazili na návštěvu. Naším cílem byla papouščí ZOO, která je situována v obci Bošovice. Bošovickou papouščí ZOO založili manželé Škrhákovi a otevřena byla 1. srpna 2011. Ve své době šlo o unikátní projekt, jedinou takovou ZOO v celé Evropě, a i dnes je v České republice tato expozice jedinečná. Bošovice jsou nedaleko našeho pracoviště v Újezdě u Brna, snadno dostupné autobusovou linkou IDS Jihomoravského kraje, cesta autobusem nám tudíž zabrala slabou čtvrthodinku. Poté, co jsme v Bošovicích vystoupili z autobusu, jsme k areálu papouščí ZOO dorazili co by dup – od autobusové zastávky to mohlo být tak 200 metrů – a asi 10 minut jsme vyčkávali, než v deset otevřou. Poté, co jsme si zakoupili na pokladně lístky (plné vstupné stálo 190 korun), jsme mohli vyrazit na prohlídku samotné expozice. Papoušci, velcí i malí, všech možných barev, byli samozřejmě ve voliérách, což je bohužel trochu nevýhoda, když papoušky fotíte. Samotní papoušci byli zastoupeni všemi možnými druhy od drobných papoušků a aratingů přes andulky až po velké amazonany, ary a kakadu. Většina druhů papoušků v bošovické ZOO žije ve volné přírodě, většinou v Jižní Americe, ale byly zde i druhy, jejichž domovem je střední Afrika nebo Indonésie. V celém areálu je asi 300 papoušků více než 50 druhů. Papoušci hráli všemi barvami jako obrazy nějakého německého expresionistického malíře. Papoušci ale nejsou jen tak nějací obyčejní ptáci s barevným peřím. Jsou to inteligentní a společenští společníci, kteří dokážou člověka pobavit. Nejen že se mohou naučit mluvit – i když je pravda, že to neplatí o všech druzích –, nicméně třeba takový Žako, jak jsem se dočetl v odborné literatuře a kterého jsme v bošovické ZOO také viděli, dokáže porozumět významu slov a používat je v kontextu na úrovni malého dítěte. Někteří papoušci dokážou napodobit i jiné zvuky, jako skřípání brzd nebo vyzvánění mobilu. I když pod značkou papouščí ZOO se toho skrývá víc. Nejen krásně zbarvení opeřenci, ale byly zde i dvě lamy alpaky, králíci a morčata a kozel s kozou. Naše klientka Helenka Müllerová, když jsme si druhý den o dojmech ze ZOO povídali, mě přesvědčovala, že tam prý viděla i želvy, které jsem asi přehlédl. Poté, co jsme si prošli celý areál, poseděli jsme chvíli v Café Kakadu, kde jsme si dali dobrou kávu a někdo i zákusky. Poté jsme areál opustili, a protože jsme měli asi necelou hodinu času, než pojede autobusová linka nazpět, byli jsme se ještě podívat na hospodářství naší bývalé kolegyně Ivy Bohdálkové, která s námi i se svou dcerou Monikou na exkurzi v ZOO také byla. Paní Bohdálková nás provedla po svém hospodářství zahrnujícím početné domácí zvířectvo včetně krávy, prasat, králíků a rozmanité drůbeže, což byla zajímavá tečka za naší společnou ornitologickou výpravou. Nejvíc se to líbilo, ZOO i statek, asi vnučkám naší kolegyně Majky Jelínkové, jak už to u dětí bývá, ale myslím, že spokojeni jsme byli všichni. Klientka Helena Lahodová si jednoho papouška, sice ne živého, ale plyšového, dokonce odnesla. Po návratu do Brna jsme se rozešli, část z nás si ještě zašla na společný oběd. Exkurze do ptačí ZOO se rozhodně vyvedla, byl to nevšední zážitek a dozvěděli jsme se mnoho informací o papoušcích a nejen o nich, a pokud budete mít cestu kolem, stojí za to v této uspěchané době najít si čas a na chvíli se zde zastavit.