Klienti našeho sdružení Fiia pracují na dvou pracovištích. Máme sociálně - terapeutickou dílnu v Přizřenicích a chráněnou dílnu v Kamenné čtvrti. Rozdělení na dvě skupiny je každá skupina jeden týden na jednom z těchto pracovišt a další týden se prohodí. Abychom se všichni viděli, stalo se již žavedeným zvykem, že jednou za měsíc se všichni klienti i zaměstnanci Filie potkáme na nějaké společné akci, ať už je to výlet do přírody, navštěva zoo nebo nějaké historické památky, popřípadě výstavy.  Obvyklým dnem těchto setkání je středa, tentokrát jsme se ale vyjímečně sešli v úterý hned po Velikonocích. Cílem našeho společného výletu byla návštěva jedné z nejvýznamnějších památek města Brna - hradu Špilberk nechvalně proslulým zejména tím, že v minulosti sloužil jako vězení. Z brněnského vlakového nádraží je to (pro brněnských realií neznalé)  na Špilberk kousek.  Poté co jsme vystoupili na ulici Husové z tramvaje, jsme již za chvíli stoupali do kopce, na kterém je hrad situován. Byla to hezká procházka jarní přírodou. Cestou jsme míjeli památník italských karbonářů, politických věznů, kteří byli na Špilberku internování za starého Rakouska v první polovině 19 století.  Poté co jsme prošli vstupní bránou hradu, jsme se rozdělili na dvě skupinky.  Zatímco většina dala přednost procházce po udržovaných cestách kolem hradu, několik z nás si zakoupilo vstupenky do hradních kasemat  - míst, kterým Špilberk vděčí za svoji pověst obávaného vězení.  Samotný hrad Špilberk byl vybudován v gotickém slohu v 13. století a sloužil jako sídlo moravských markrabat. V 17. století byl přebudován na barokní pevnost, která sehrála svoji úlohu i při neupěšném obléhání Brna švedským vojskem za třicetileté války. Kasematy, které původně sloužily k potřebám armády, byly postaveny v roce 1742. V roce 1783 z rozhodnutí císaře Josefa začaly být kasematy využivány jako věznice pro zvlášt nebezpečné zločince. Vězni odsouzení na doživotí byli umístěni v dolním patře kasemat ve zvlášt tvrdých podmínkách. V kasematech nebyli internování političtí odpůrci habsburské monarchie jako italští karbonáři nebo uherští jakobíni. Ti si svůj trest odpykávali v mírnějším režimu v přestavěné kasárenské budově. Po určitou dobu tedy Špilberk plnil úlohu vězení i vojenské pevnosti. Druhý účel ztratil v roce 1820, protože pevnost byla poškozena za napoleonských válek. Humanizace rakouského vězenství přinesla ve třicátých letech 19. století zrušení vězenských kasemat  a celá civilní věznice byla zrušena císařem Františkem Josefem v roce 1855. Pak hrad opět sloužil pro účely armády jako kasárna a vojenská věznice. Kasematy byly zpřístupněny veřejnosti v roce 1880 a na přelomu 80 a 90 let minulého století prošly rozsáhlou rekonstrukcí.  Když jsme  ponurými chodbami kasemat procházeli a nahlíželi do jednotlivých cel, zmocnovaly se nás různé pocity - podmínky musely  být ve srovnání s dnešním vězenstvím velmi tvrdé.  Po absolvované prohlídce kasemat jsme se opět potkali s druhou skupinou a na vycházce okolím hradu jsme obdivovali nádherný výhled z hradeb Špilberku  na Brno a okolí.  Pak nadešla chvíle odpočinku na lavičkách,  kde nám společnost dělala pasoucí se  koza s dvěma kůzlaty, která zřejmě opět utekla svému majiteli, což je už nějakou dobu taková místní atrakce. Tím byl náš společný výlet na Špilberk téměř u konce.  Ještě jsme sešli do centra města a měli rozchod. Někteří mí kolegové si společně  zašli na kávu.  Každopádně to byla zajímavá zkušenost k rozšíření obzorů v oblastech jako josefínské vězenství a historie obrany města Brna. Já sám jsem pak měl možnost porovnávat současný stav kasemat s moji předchozí návštěvou někdy v 80-tých letech ještě jako dítě školou povinné před výše zmíněnou rekonstrukcí. Doufejme, že se zase všichni ve zdraví brzy setkáme a podnikneme nějaký podobně  zajímavý poznávací výlet, at už tady v Brně nebo někde jinde.

Martin Kačeriak 31.3 2016