Slavný běh profesora Ičnyho jistě zná nejeden táborník. Sám profesor je ve vědecké obci velmi váženým. Také obyčejný lid ho vnímá jako výraznou osobnost. Zvláště u lidu z Holubinek je velmi vážen a ctěn.

Já jsem se s ním potkala před 4 lety právě v Holubinkách ? svérázné vesničce rázovitého houbového lidu. Stali se z nás přátelé. Co hodin jsem strávila při přepisování jeho poznatků z oblasti chemie a přírodních věd! Jak jsem se natrápila s příběhem jeho dcery Pulcherii!

A tento mužík mě nedávno poctil svojí návštěvou.

Přišel s ranním svítáním a ohlásil se rázným zaťukáním na dveře. Vstoupil mi do života na několik dní a pak zase zmizel bůh ví kam.

Nechal mi tu stoh svých poznámek na přepsání. Mezi nimi jsem našla i složku plnou skic, výtvarných nápadů, návrhů šperků, stejně jako básní a příběhů. Jak jsem se tou hromadou probírala, našla jsem i kousek umolousaného papíru. Stálo na něm:

?Kdyby ti došla inspirace, Pavlíne.?

Můj milý přítel profesor Ičny mi připravil nejkrásnější překvapení mého života. Věnoval mi MÚZU.

Díky ní si vám dovoluji představit kolekci nazvanou Ze šuplíku prof. Ičnyho.

A ukázka:

Mějte se famfárově!

PŠ