Tak sedím s mojí malou přísavkou u počítače a přemýšlím co se dá dělat jednou rukou. Ha zkusím blog.
Pro vysvětlenou. Začala jsem kreativničit před pár dny po strašně dlouhé době a nějak mám potřebu neustále plodit. A jelikož se blíží vánoce,tak především ozdobičky.
Po dlouhých útrapách vevrhování minisobíka se vrhám na jeho rodičovstvo. Jsou větší ,i když ty parohy a nožky jdou ztuha, tak přece jen je výsledek v dohlednu. Teď už jen vyplnit bříška a zapošít. A já se můžu na ně jen smutně koukat.

Přísavce rostou zuby,tak se ne a ne pustit.
Už aby se mu vrátil taťka a já mohla dílo dokončit. A to tu na mě čekají pánské hvězdičky, rybičky a stromky. Ach jo. Já už chci tvořit 
Hurá, že bych byla vyslyšena? Taťka je doma. Synek vzbuzen aaa ... taťka mizí v oné místnosti.
A zase je na klíně. Pro dnešek asi padla.
Máma padla, smích

