Nerada kupuji maso.

Někdy se mi zdá příliš světlé, jindy příliš tmavé nebo velmi prorostlé a občas i strašně drahé. Ale děti s manželem mají rády hovězí polévku a tu těžko uvaříte ze zeleniny. Někdy vařím tzv."sekerkovou", to je jak všichni známe - co dům dal, ale i tato má do hovězí velmi daleko.

Takže jsem nucena jít do řeznictví. Skoro vždy to nějak dopadne, ale nedávno se stalo cosi neuvěřitelného. Za skleněným pultem bylo na tácech úplně stejné maso na polévku, ale každé za jinou cenu. A to cenu dost odlišnou. Zůstala jsem bezradně stát a zírala, v čem je háček.

Vlastně tam ani ten háček nebyl, který by mohl tu cenu nějak rozlišovat a protože přišel zrovna řezník doplnit výlohu, zeptala jsem se, proč prodává stejné maso za dvojí cenu. Čekala jsem překvapeného prodavače, jak jednu cenovku uklidí a omluví se za chybičku, ale překvapená jsem byla já. Dostalo se mi sáhodlouhé vysvětlování, jak je každá kráva jiná, a jak by bylo nespravedlivé, aby obě stály stejně.

Nevím, jestli se s tou dražší krávou znal a tu cenu ji udělal ze známosti, ale připadalo mi to tak. Byl naprosto dotčený mou otázkou. Ještě jsem se pokusila trochu odporovat, že té krávě to je přece jedno, kolik stojí její maso, ale pohed prodavače svědčil o tom, že by mne nejradši viděl mezi těmi jeho favoritkami a tuším, že má cena by byla velice nízká. 

Jsem ochotna připustit rozdíl mezi např. hovězím, vepřovým, kuřecím masem, ale mezi krávou a krávou rozdíl nepochopím. Možná kdysi, když se jedna jmenovala Stračena, druhá Hnědka, dnes by mohly mít kamarádku Milku / to by asi koukaly na modrou krávu/, se daly na louce od sebe rozeznat, ale v tom tvaru, ve kterém jsou v obchodech na pultě, těžko. No, možná by Milka měla modré maso a občas se opravdu barevné maso objeví, ale více dozelena, než domodra.

Myslím, že už tam taději nikdy nepůjdu, mohlo by se stát, že nepoznám rozdíl mezi vepřovým a vepřovým a nerada bych zase rozlobila pana řezníka Řezníka. Určitě měl od malička s tímto příjmením předurčeno, že nebude prodávat housky :)