Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s netopýrem brvitým, který je podle kategorie zákonné ochrany kriticky ohroženým druhem. Červený seznam České republiky ho eviduje jako zranitelný druh. Netopýr brvitý je chráněný také v rámci soustavy Natura 2000. Součástí této práce je proto návrh záchranného programu, jehož hlavním záměrem je zachování netopýra brvitého jako volně žijícího druhu na území ČR a zároveň zajištění existence na co největším počtu stávajících lokalit výskytu.
Netopýr brvitý (Myotis emarginatus) patří do řádů letounů, čeledi netopýrovití. Je to malý až středně velký druh. Celá hlava včetně boltců i neosrstěných partií je tmavá se zřetelným temně rezavým nádechem, na hřbetě je srst u dospělců nápadně rezavá až hnědočervená a naspodu těla žlutavě šedobílá s nádechem do rezava. Pesíky (ochranné chlupy) jsou vlnité a zřetelně tříbarevné (při základu černé, uprostřed šedavé a u špičky načervenalé). Mladí jedinci postrádají světlejší načervenalé zbarvení. Rozhodujícím znakem je pravoúhlý zářez na vnějším okraji boltce zhruba v úrovni hrotu poměrně dlouhého tragu (tedy asi ve 2/3 výšky boltce).
Obývá teplejší oblasti západní poloviny palearktické oblasti od Portugalska a Maroka po střední Asii a Afghánistán. Na jih zasahuje do Arábie a severní Afriky, severní hranice areálu prochází státy Beneluxu, jižním Německem a přes naše území pokračuje do jižního Polska, Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska, na Krym a Kavkaz. V České republice se vyskytuje hojněji v teplých nížinných oblastech Moravy a ve východních Čechách. Nálezy tohoto druhu však pocházejí i z jiných oblastí státu (Českomoravská vrchovina, Pošumaví, Krkonoše, Liberecko). Severní okraj České republiky představuje v podstatě hranici areálu rozšíření netopýra brvitého v Evropě.
Netopýr brvitý je teplomilný, původně jeskynní druh. V letním období kolonie samic s mláďaty nalezneme na půdách větších budov (např. zámků). Těchto lokalit je však v České republice jen několik (okolo dvaceti) a jsou obývány většinou 50 až 150 jedinci (ve dvou případech však letní kolonie čítají přes 700 kusů). Netopýr brvitý zimuje v jeskyních, štolách a dalších podzemních prostorech. Ani na nejvýznamnějších zimovištích se ovšem nevyskytuje ve velkých počtech, jen na třech lokalitách bylo zaznamenáno více než stovka jedinců. Jejich kolonie často nalezneme ve společnosti vrápenců malých.
Potravu, kterou tvoří zejména pavouci, dvoukřídlý hmyz a noční motýli, sbírá netopýr brvitý z větví či ze země. Patří spíše k usedlým druhům, většina přeletů nepřesahuje 40 km (nejdelší zaznamenaný přesun je 108 km). Nejvyšší stáří u netopýra brvitého, zjištěné kroužkováním, je 22 let. Většinou se však dožívá 3-3,5 let.
Netopýři jsou významnou součástí naší přírody a jejich ekologický význam, ač není na první pohled patrný, je nenahraditelný. Důvodem je jejich unikátní adaptace k aktivnímu letu a noční způsob života. Jsou totiž jedinými živočichy, kteří jsou schopni lovit v noci hmyzí škůdce lesních porostů a zemědělských plodin, podobně jako ptáci ve dne. Je známo, že netopýři jsou schopni zkonzumovat za jedinou noc množství hmyzu odpovídající až 100% jejich vlastní váhy. Podle odborníků jsou navíc velmi citlivým ukazatelem čistoty životního prostředí.
V minulosti patřil netopýr brvitý v České republice k velmi vzácným druhům, tato skutečnost však byla dána spíše polohou naší země na severním okraji areálu. Od počátku 90. let 20. století u nás dochází k nárůstu početnosti tohoto druhu a postupnému šíření na nové lokality.
V České republice je tento druh v současnosti nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Mezi tyto činnosti patří například nevhodné načasování stavebních prací, uzavření vletových otvorů, použití odlišné střešní krytiny,
zmenšení půdního prostoru, vytvoření střešních oken či použití nevhodných toxických látek na ošetřování dřevěných trámů. Dalším faktorem je rušení na zimovištích, tj. manipulace se zimujícími netopýry, změny teplotního režimu, nadměrné světlo a hluk, rozdělávání ohňů a následné zakouření podzemních prostor a zvýšený pohyb lidí. Dále také nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní.
Potencionálním zdrojem ohrožení je onemocnění, jež způsobuje plíseň Geomyces destructans. Označuje se jako „syndrom bílého nosu“, protože plíseň napadá především oblast kolem čenichu netopýrů. Vyskytuje se ale i na ušních boltcích a křídlech zvířat. V České republice byla tato nemoc zatím zjištěna jen u malého procenta netopýrů. Vědci mapují rozšíření nemoci a snaží se zjistit, odkud pochází. Součástí výzkumu je také hledání protilátky.
Za příčinu ohrožení lze také vnímat světelné znečištění. Netopýři velmi citlivě vnímají množství světla v okolním prostředí, neboť jejich hlavní denní aktivita se soustředí na krátký úsek mezi dnem a nocí. Vyšší množství umělého světla v noci má za následek zkrácení aktivní doby lovu. Netopýři tak vylétají z hnízdiště později a dříve se vrací, což omezuje možnost nalézt dostatečné množství potravy. Pokud je vstup do místa pobytu (stanoviště) osvětlen, čeká netopýr brvitý i několik hodin než se odváží vletět. Vynaložená energie při vyhýbání se světlu může negativně ovlivnit zdraví a reprodukční schopnosti.
Péče o biotop:
Zásadním faktorem ovlivňujícím možnosti přežití netopýra brvitého je zajištění stávajících stanovišť jak letních, tak zimních kolonií. Je tedy třeba zabezpečit úkryty netopýrů či řešit problémové situace v různých typech budov včetně panelových domů. Přestavby vykonávat v době nepřítomnosti netopýrů (od začátku září do poloviny dubna), zachovávat vletové otvory, používat stejný typ střešní krytiny, vyvarovat se přípravků na ochranu dřeva a neměnit charakter půdního prostoru. Zároveň je nezbytné zajistit jim klidné prostředí v jeskyních. Stavební práce provádět mimo období výskytu netopýrů (od začátku dubna do konce září). Také je vhodné zabezpečit vchody do jeskyní, případně důlních děl.
Péče o druh:
Důležitá je péče o hendikepované netopýry, kterou ve většině případů zajišťují záchranné stanice. Stěžejní je poskytnout potřebnou péči nalezeným a zraněným netopýrům tak, aby se mohli co nejdříve navrátit do přírody poblíž místa nálezu.
Monitoring:
Hlavním účelem monitoringu je hodnocení dlouhodobého vývoje populací druhu z hlediska jeho ochrany. Sčítání netopýrů na zimovištích a sčítání letních kolonií alespoň jednou za sezónu formou vizuální identifikace a odečítání čísel kroužků u okroužkovaných netopýrů je nezbytné pro sledování jejich početnosti a stavu biotopu na jednotlivých lokalitách, případně pro popis ohrožujících faktorů.
Výzkum :
V oblasti výzkumu nadále pokračovat ve zjišťování nových informací o plísňové nemoci netopýrů.
Výchova a osvěta:
Netopýři jsou často vnímáni jako ošklivá, nebezpečná zvířata. Známou pověrou je, že se lidem zamotávají do vlasů. Možná i proto se je lidé snaží vyhnat ze svých domovů přestavbami a různými jinými taktikami, které netopýrům zabrání usadit se na půdách či ve střešním rámoví. Pokud by se lidé s netopýry více seznámili a dozvěděli se o jejich potřebách, zvýšila by se tak šance, že k nim změní postoj. To by bylo významným krokem ke zlepšení situace. Vhodnými prostředky výchovy a osvěty je pořádání přednášek a besed s odborníky, vydávání informačních materiálů a pozorování netopýrů.
Použité zdroje:
http://www.chovzvirat.cz/zvire/2800-netopyr-brvity/
http://www.biomonitoring.cz/druhy.php?druhID=41
http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3016.00
http://www.ceson.org/index.php
http://vlastovka.info/2012/04/26/netopyri-po-milionech-hynou-na-syndrom-bileho-nosu/
http://www.national-geographic.cz/clanky/genocida-netopyru.html
http://ezin2016-ziji-s-nami.pronasdum.cz/index.php?p=netopyri-zivot-nocnich-lovcu
https://www.pod.cz/projekty/flora_a_fauna/NATURA2000/ManagementEVL.pdf
http://www.veronica.cz/ochrana-netopyru
http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/154-2/
