Bylo všední březnové dopoledne a nic nenasvědčovalo tomu, že by ten den měl vybočit z normálu. Každodenní pracovní rituál proložený doplňováním excellových tabulek, k tomu narychlo čaj a polomáčené sušenky. Ty s hořkou čokoládou, jsou lepší.

Jste-li počítačově gramotní můžete následující odstavec klidně přeskočit. Sice není velký, ale stejně raději opatrně. Ať se nepobrindáte kávou, nebo si nějak fyzicky neublížíte... Lacinej vtípek, že? Tak sorry. Možná bude hůř.

Pro počítačově méně gramotné: Excell je tabulkový program, který na jedné straně při dobrém ovládání dokáže divy a ušetří spoustu práce, ale naopak při povrchní znalosti vás dokáže často dovést až na pokraj šílenství.

Vím o čem píšu. Úsilím takřka nadlidským, samostudiem a každodenní praxí jsem se z druhé skupiny dostal mezi uživatele průměrně zdatné. Znamená to tedy, že už nekopu do dveří a nebiju hlavou o zeď. Už jen občas tiše zakleju a hledám v nápovědě. "Cholerik, pěknej nerv", řeknete si možná. Kdepak! Jsem celkem klidné a přemýšlivé povahy, ale ten program vás fakt ze začátku dokáže dostat.

  Ale mě dostal mě i toho dne. Když jsem v něm cosi doplnil a chtěl soubor uložit, objevila se mi hláška: "Nevýznamná ztráta věrnosti" a nějaký komentář malým písmem pod čarou. Byla to pro mě novinka, proto jsem se nejdřív trochu zděsil. Zpočátku jsem i lovil v paměti, kdy jsem jako manžel nějak selhal. Nesmějte se! Počítače o vás v dnešním kybersvětě vědí víc, než byste tušili. Na žádný (ani nevýznamný) prohřešek jsem si nevzpomněl. Že by dočasná ztráta paměti? Tu mi už můj počítač kdysi také vyčítal...  

Po přečtení řádku pod čarou už jsem byl klidnější. Té potvoře se nelíbilo něco z toho, co jsem v souboru změnil. Zeptala se mě ještě jednou, jestli to chci risknout a uložit. Tedy všechna čest. I když jsme spolu byli na válečné stezce, tenhle soupeř měl vždy tolik slušnosti, že se mě na podstatné věci se mě ještě jednou zeptal. Šel jsem tedy do rizika, jak zpívá Nohavica a vyplatilo se mi to. Soubor se uložil a nevýznamná ztráta věrnosti na něm nezanechala žádné stopy.

Totéž se však nedalo říct o mě. To heslo mi zůstalo v paměti a znovu se vynořovalo. Jako když ráno sednete do auta, pustíte rádio a tam zní nějaká chytlavá píseň. Mně se pak ta melodie s textem vrací po celý den. 

Nedalo mi to a přemýšlel jsem o nevýznamné ztrátě věrnosti z hlediska lidského a partnerského, ne jako o varování počítačového programu. Napadlo mě, že je to i docela hezký titul pro film, povídku nebo blog. A od myšlenky nebylo daleko k činu, jak jste zajisté pochopili, pokud jste vydrželi dočíst se až sem.

Je to také celkem zajímavé filozofické téma. Může být ztráta věrnosti nevýznamná a kdy? Pokud ano, kde je hranice mezi ztrátou významnou a nevýznamnou?   

A jak jste na tom vy se ztrátami věrnosti? Je to moc intimní téma? Dobrá, tak tedy otázka ze zábavnějšího soudku: Co vy a Excell?

___________________________________________________________________________________ 

Když to teď po sobě pročítám a hledám chyby, vidím, že jsem z toho namíchal pěknou bramboračku.

V titulu náznak erotické povídky, pak jen trocha rádoby humoru, náznak manuálu, špetka filozofie a anketa nakonec. No, potěš Pán Bůh, teď už to ale mazat nebudu. Doufám, že to bylo k pozření a přeji, alespoň zpětně, dobrou chuť.

K blogu i k polomáčenkám...