Znáte to...až budu mít čas, tak udělám to, to to...Ale čas není. Není, protože většinu svého času věnuji tvoření. Už jako malá holka jsem ráda malovala, šila na všechny panenky šatičky a kostýmy všeho druhu, každý kousek látky se mi hodil. A tak malá panenka měla kostým připomínající Nšo-či, tanečnici z brazilského karnevalu nebo čarodějnici.

O pár let později jsem na výtvarnou výchovu měla úžasnou paní učitelku, která měla respekt všech dětí, byť byla postavou malá, ale duchem velká. Skvělá dáma, která na své aktivity doplatila v době totality. Přesto se nevzdala a začala vést kurzy, tzv. zlepšování životního prostředí. Za tímto názvem se skrývala výuka všemožných výtvarných technik. Byla to úžasná doba, kterou jsme s touto vzácnou osobou mohli trávit.

Paní učitelka mne doporučovala studovat UMPRUM, ale bohužel, doba a některé další okolnosti tomu nepřály, a tak jsem se vydala úplně jinou cestou. Můj pracovní život byl dlouhou dobu spojen se zdravotnictvím a nejdelší dobu jsem strávila na porodním sále. Ze zdravotních a dalších důvodů jsem tuto práci po dvaceti létech opustila a stala se na několik let vstupní kontrolorkou brýlových obrouček.

Tvoření všeho druhu mne provázelo celá léta mého pracovního života, ale teď, když už nemusím pracovat, mne tvoření přímo posedlo. Je to nezvladatelná touha pořád něco vyrábět. Stala jsem se sběratelkou látek, mašliček, papírů, obrázků...ale to nejsem asi sama, takové sběratelky jsme tu skoro všechny. Tady na Fleru mám jeden obchod, ale už dlouho přemýšlím o tom, že bych obchod rozdělila, ale kolik obchůdků bych musela vytvořit? Obchod s krabičkami?

...se sukněmi a kalhotami?

...nebo s Vánočními a Velikonočními ozdobami?

...s přáníčky?

...s organizéry?

...a nebo obchod s patchworkem?

Tak nevím. Poradíte?