Včera na toulkách městem jsem úplně náhodou objevila úchvatný zdroj nejrůznějších krabiček, dóziček, pixliček  a podobných potřebných zbytečností. Srdce mi úplně pokočilo, protože všecky byly z neupraveného dřeva, překližky nebo pevné lepenkové, jednoduché a naprosto neozdobené. Jako stvořené pro dekupážování. Úplně mě to odrovnalo, stála jsem tam mezi těmi regály a brala jednu po druhé a už jsem věděla, jak strávím večer. S plnou náručí jsem dorazila k pokladně a za chvíli si tašku chřestících pokladů nesla domů. I když jsem neubrouskovala už dlouho, lepidlo nebylo zatuhlé a ubrousků se našel solidní výběr. Z lepícího transu jsem se probrala kolem půlnoci. Uf. Ale stálo to za to.

Dnes je čeká lakování a pak se objeví v mém flerovském obchůdku.