Vítejte u 34. dílu naší série rozhovorů.

Dnes se ptá Nora N a odpovídá Katka alias Katleya.

1. Ahoj Katko, jsem velmi ráda, že mohu zpovídat právě Tebe, protože jsme se setkaly a jsi velmi milá dívka. Na úvod nám prosím pověz něco o sobě.

Narodila jsem se před víc jak čtvrtstoletím na karvinsku. V malé vesničce s krásným poetickým názvem Doubrava jsem tam žila až do svých devatenácti let. Po nástupu na vysokou školu jsem přesídlila do Brna a žiju v něm až doteď.

Jsem od narození posedlá hudbou, takže jsem se po všeobecném gymnáziu vydala na MUFF na Ústav hudební vědy. Mým snem vždy bylo zpívání. Náš obor je sice teoretický, ale v poslední době se mi daří se zase k pravidelnému zpívání (i vystupování) vracet.

Kromě toho jsem prokletá neustálou touhou něco tvořit a hlavou plnou nápadů. No, je to opravdu jako prokletí, protože bych potřebovala pět životů, abych stihla uskutečnit všechny své kreativní myšlenky. A ještě by mě v těch ostatních čtyřech životech už nic nesmělo napadnout. Myslím, že hudba a tvoření jsou dvě věci, které mě vystihují.

2. Jak a kdy jsi poprvé objevila flér?

Poprvé jsem narazila na Fler náhodou zhruba před třemi až čtyřmi lety v jednom korálkovacím klubu. Upřímně řečeno, až tak mě nezaujal, moc jsem se na něm nezorientovala, nebo mi to spíš nepřipadlo jako taková pecka. Tehdy jsem to brala jen inspiračně. Postupem času jsem o něm čítávala stále častěji, až jsem neodolala a přihlásila se taky.

3. Momentálně se věnuješ šperkům – jak  jsi začala a čím pro Tebe je Tvůj krásný koníček?

Korálkování (tehdy se to ani šperkařením nazývat nedalo) už začalo samozřejmě v dětství, kdy jsem objevovala truhličky po své mamince a babičce, přehrabovala se v nich a navlékala si barevné šňůrky. Zároveň se u mě brzy projevila ta typická česká vlastnost "udělej si sám".

Tak jsem se ze starých drátků a korálků snažila vytvořit vlastní šperky, abych nemusela kupovat ty drahé z obchodů a měla něco originálního a dostupného. Nakonec se z toho vyvinula docela slušná závislost.

Vyrábění šperků je pro mě zatím stále spíš koníčkem, do kterého sice hodně investuju, ale na druhou stranu se mi ty investice vrací a mám i něco na přilepšenou. Kromě toho je to pro mě také relaxace a realizace.

4.Chtěla bys vyzkoušet i další techniky? Láká Tě i něco úplně odlišného ?

Chtěla, láká mě skoro všechno. Ale nehrnu se do toho, jsem ráda, když mám čas na to své. Ale mám-li být konkrétní, tak co se šperků týče, už dlouho chci vyzkoušet smalt (rodina už mě obdarovala i různými proprietkami), hodně mě láká Art Clay Silver, ale na to si pro finanční náročnost nechám zajít chuť. No a před nedávnem jsem od kamaráda dostala kovadlinku, takže budu zkoušet tepané šperky, určitě to bude i pro můj wire-wrapping zase nějaké obohacení.

Tady se profiluji jako šperkařka. Ale ráda šiju, a i když teď k tomu nemám moc příležitostí (stroj zůstal v Doubravě, tady na něj není čas ani místo), doufám, že se to zase zlepší. Zelené a fialové šaty na fotkách jsou moje práce. A taky kreslím, většinou jsou to drobné grafické motivy, které často zasazuji do mandal.

Takže kdo ví, třeba se to jednou povede vše skloubit a uvidíte tady i něco z mé textilní a papírové tvorby.

5.Na kterou část tvorby se těšíš nebo naopak netěšíš?

Těším se z toho pocitu, když si nakreslím návrh a už si ho představuju zrealizovaný. Těší mě pak, když se to povede, nebo dokonce když provedení předčí návrh. A těší mě každý další drobný krůček v technice.

Netěším se na tvarování základu a prvních pár otoček tenkým drátem, než to všechno jakž takž začne držet při sobě. To je největší otrava a taky to vypadá hrozně, když trčí plno drátů na všecky strany. Pak už to jen přibývá a je to stále hezčí. Ke konci přijde ještě malé drama, jestli se mi všechny smyčky podaří pěkně zakroutit a jestli si nezkazím celou tu zdlouhavou práci.

6. Kde čerpáš inspiraci?

Asi úplně všude. Na internetu, v přírodě, ve městě, v divadle, v obchodech s látkami i s oděvy. Všechno se mi to pak v hlavě míchá a usazuje maně do povědomí. A já pak nemůžu usnout, protože mě napadá ta spousta krásných věcí. A někdy ráno vyběhnu z postele a musím si honem nakreslit to, co se mi v noci zdálo.

7.Kde tvoříš?

Všude tam, kde je to možné. Nejčastěji v brněnském bytě u svého stolu, protože tam mám všechny ty krabice s materiálem a nářadím. Ale někdy si beru tvoření i někam s sebou, takže drátuji i ve vlaku (nebo tramvaji, když mi hoří termín), no a pak tam, kam cestuji. A taky mám u sebe vždycky tužku a papír.

8. Co na Tvoji tvorbu říká rodina a přátelé? Podporují Tě?

Všem se to líbí (aspoň doufám) :). Rodina mě podporuje, zásobuje mě i materiálem k tvoření, občas distribuuje hotové výrobky svým známým. Přítel zase hodnotí všechny novinky hned za čerstva a komentuje vývoj. A taky doporučuje kolegům a kolegyním. A kamarádi si u mě objednávají šperky na míru k nejrůznějším příležitostem. Kamarádce zpěvačce jsem dělala třeba honosný šperk k velké róbě na koncert uspořádaný k příležitosti návštěvy papeže Benedikta XVI. v Praze. (Konečně ji musím požádat o fotky.)

9. Ukaž nám svůj první a poslední výrobek na Fleru

Na Fler jsem začala vystavovat jen drátované šperky. Mezitím jsem ustoupila ze svého původního záměru nabízet jen wire-wrapping a začala vládat i "obyčejnější" korálkování. Ale poslední šperky jsou zase drátované. Ten vývoj je určitě patrný. Nejen na technice drátování, ale i na focení.

10. Chceš se ve své tvorbě někam posunout? Máš pocit, že se zlepšuješ?

Vývoj je rozhodně důležitý a pořád je kam jít. Ráda bych časem zkusila trochu víc šperkařiny (zatím je to pro mě nedostupné hlavně finančně). V tomto směru jsem udělala malý krůček. Mám nakoupeno stříbro a krásné polodrahokamy, nicméně zatím z toho dělám technicky tytéž věci, jako můžete vidět v mém zdejším obchodě.

Určitě se zlepšuji a naštěstí to není jen můj pocit. Přece jen jsem za tu dobu, co motám drátky, nabyla na zručnosti a dnes už se starým kouskům usmívám. I když byl člověku do vínku dán talent, bez praxe to nejde, ať je nadání sebevětší, cvik a píle jsou tou rozhodující částí (a to platí všude).

11. Jaké jsou Tvé ostatní koníčky?

Tak kromě hudby a všelikého tvoření je to rozhodně příroda, kultura, čtení, relaxace, trocha pohybu na čerstvém vzduchu, kytičky za oknem... Je toho spousta.

Miluju procházky do přírody, někam mezi stromy. Pravidelně jezdíme s nejbližší rodinou na chalupu v horách, kde jsme (téměř) bez civilizace, bez mobilů a internetu a odpoledne bloumáme po okolních lesích. S partou rodinného typu se věnujeme pěší i cykloturistice, s přítelem jezdíme na vodu.

Také mám ráda orient a čaj, chodívám s přáteli rozjímat do čajoven, občas si tam zajdu i sama s mandalou nebo knihou... Chodím pravidelně do divadla na předplatné i mimo ně, každé léto jezdíme na loutkářský festival.

Téměř se to všecko nedá zvládat :)

12.Vím, že jsi studovala muzikologii, jaký žánr je Tvůj nejoblíbenější?

Těžko dokážu nějaký upřednostnit. Poslouchám ledacos, ale vždy si z každého stylu vyberu jen pár interpretů, co mě zajímají. Takže nemůžu říct, že mám nějaký z nich ráda tak cele a bezmezně, abych o něm tvrdila, že je můj oblíbený, nebo dokonce nejoblíbenější.

Z klasické (artificiální) hudby mám ráda renesanci, rané  a střední baroko, nebo operu... A pak je tady ještě tady ta druhá část, nonartificiální hudba (jazz, etnická a lidová hudba, pop). Tak z toho taky od každého trochu.

Jazz jen výjimečně, etno je fajn (mám ráda hlavně asijské), případně etno propojené s ambientní hudbou. No a pop je strašně široký pojem: z klasického "popíku" mám ráda např. české Buty, islansdkou Emilianu Torrini. Pak taky poslouchám něco z rocku, ba i metalu, sem tam nějakého folkaře (taková ta klasika - Nohavica, Plíhal, Redl), šanzony v podání  Hany Hegerové. A pak jsou tu fúze těch zmíněných stylů.

13.Trošku zase z jiného "soudku";): která kniha je Tvá nejoblíbenější a kterou bys nám doporučila?

Opět těžko jmenovat jednu. Hodně se mi líbala kniha Sokrates od Josefa Tomana. Nebo Egypťan Sinuhet od Miki Waltariho. Obecně mám ráda historické romány, takže můžu vřele doporučit třeba Jarmilu Loukotkovou. No a v posledním roce čtu na oddech Terryho Pratchetta. Při tom množství "výživných" odborných textů, co musím číst, už se ke čtení jako relaxaci uchyluju mnohem méně, než to bývalo na střední škole (oči už jsou z písmenek unavené), takže volím spíš lehčí a humornější témata.

14.Také jsi začala vyučovat na vysoké škole. Co učíš? Chtěla by ses tím do budoucna živit?

Učím u nás na Filozofické fakultě. Pro Skandinávská studia vedu předmět Švédština v písních. Jde v postatě o sborový zpěv, jenže máme repertoár výhradně ze švédské hudební literatury. Ale učím techniku zpěvu a sborového zpěvu, jako se dělá ve sborech běžně. Mimo tento sbor mě občas soukromě osloví někdo ze známých, abych ho naučila zpívat.

Ačkoliv jsem se kdysi zařekla, že učit nikdy nebudu, začalo mě to hodně bavit, navíc to zpívání je taková tvůrčí práce (sama dělám aranže a píšu vícehlasy na míru našeho sboru, vymýšlím netradiční a zároveň - doufám - efektivní hlasová cvičení). Takže ano, uvažuji o učitelské kariéře.

15.Máš nějaké závislosti nebo zlozvyky?

Toho bude hodně:) Kromě toho, že jsem líná a nedisciplinovaná a že odkládám vše na poslední chvíli. A závislosti? Taky, taky: korálky, tvoření, vysedávání u počítače (třeba na Fleru). Naštěstí cigaretám ani alkoholu vůbec neholduji, takže aspoň tak.

16. Bez čeho nebo bez koho si nedokážeš svůj život představit?

Rozhodně bez hudby, tvoření a klidu přírody. A samozřejmě bez své rodiny a přátel.

17. Kdyby ses mohla podívat kamkoli na světě, kam by to bylo?

Chtěla bych navštívit hodně míst. Mým snem je podívat se třeba na Nový Zéland a rozhodně někam do orientu, který mám moc ráda, takže bych ráda viděla Čínu, Japonsko.  

18. A závěrem - jak se Ti líbí na Fleru:)?

Velice. Je to podnětné prostředí, které dává možnost uplatnění. Fler má rozhodně velký vliv i na mou tvorbu, nutí mě neustrnout, ale vyvíjet se a zlepšovat. A to platí nejen pro  řemeslo samotné, ale i pro prezentaci. Je tady na výběr plno originálního (nebo ne masově nabízeného) atraktivního zboží, takže je skvělým doplňkem běžného konzumu. Zároveň jsem zde navázala i nejedno zajímavé přátelství. A pro to všechno jsem tu ráda.

Bleskový dotazník:
Pes nebo kočka? kočka
Město nebo vesnice? jak v čem, spíš venkov
Den nebo noc?den
Kniha nebo film? kniha
Hory nebo moře? hory
Pivo nebo víno? čaj (víno)
Sukně nebo kalhoty? sukně
Hodina tvoření nebo hodina na Fleru:)? tvoření