Včera jsem napsala svůj první blog. Tedy zveřejnila jsem starší text. Přečetlo si ho za jeden den více než sto lidí. To jsem opravdu nečekala. Rozhodla jsem se zase psát. Spíše sdělovat příběhy, které jsem se svými hrdiny prožila a které ve svém srdci nosím. Tady na Fleru je úžasná atmosféra. Tvoří tu spoustu maminek na mateřské spolu se svými dětmi. A nejen na mateřské. Je to úžasné, když se vrací děti do našeho života. Že už dítě není přítěž, která brání ženě v její kariéře. Je to radost.
A pro ně, hlavně pro ně bych chtěla na Fleru psát. Já nejsem typický výrobce a prodejce. Máme sice na Fleru obchůdek s náhrdelníky z minerálů, ale to hlavní, co mě tu okouzlilo, jsou lidé - tvořilky a tvořilové. Vyrábí krásné věci, které v obchodě nenajdete. Nikdy si nemohu koupit všechno, co se mi tu líbí. A tak to vkládám do svých Fler Boxů a následně do Fler nominací. Takových je tu hodně.
Ale já jsem léta psala a mám toho spoustu. Tak jsem se rozhodla zase psát, protože to tady můžu. Nečekat, až mi někdo pošle obrázek nebo fotku, a pak zveřejnit.. To umíte zase vy.
Já jsem možná trochu jiná. Mám pro vás nový příběh a možná něco k zamyšlení či inspiraci.
Nevím ......
Pohádka o pohádce
-------------------------------
Byla jednou jedna holčička a ta milovala pohádky. Svět, který všechny děti velmi dobře znají - svět fantazie. Nikdy si ho nedala od nikoho vzít. Ani když vyrostla a byla už velká.
Říkali jí, že víly nejsou. Že je jiní nevidí, a proto neexistují. Že si to všechno jenom vymyslela. Nevěřila jim, myslela si své.
Jednoho dne v časopise četla. Pište, malujte - pro děti. Velcí i malí. A tak se rozhodla. Že napíše. O světě, který od dětství zná. O světě pohádek a fantazie. Kde vychází i zapadá slunce. Kde je čistá voda a tančí víly. Tam je všechno možné. A taky dobré.
Chybí jí jen obrázky. Obrázky, které sice vidí, ale nedokáže namalovat. A k dobré pohádce dobrý obrázek patří.
Ale kdo, kdo by to mohl dokázat?
Městem jede tramvaj. Do kopce. Najednou se ta tramvaj promění ve vlak osobák s několika málo vagóny plnými dětí. Lokomotiva na páru s buclatým komínem a velkými koly jede slunci vstříc. Zatáčí doleva a stále do kopce. Silnice, chodníky i domy mizí a místo nich moře - spousta vody. Uprostřed nádherné modři velký, vysoký zámek se spoustou věží, věžiček, oken a okýnek. Zelená, tyrkysová, fialová, oranžová. Do toho zámku jede vlak koleják po visutém ocelovém mostě. Zámek stojí na kulaté konstrukci. Schody končí v moři a pod vodou jsou ještě vidět. Vedou až na dno. Delfíni a medůzy, na nebi rackové. Zapadající slunce.
Že je to hloupost? Hloupost!! Tudy se chodí do snů! Je to svět FANTAZIE. Neskutečně skutečný plný zářivých barev.
Zkuste se vrátit do dětských let a malujte. Tehdy jste přece chtěli. Tak dejte své touze křídla. Vždycky je čas vzlétnout.
Stačí chtít a něco pro to udělat. Zkuste to a svých dětí se ptejte. Oni jsou Vašimi nejlepšími soudci - nejpřísnějšími.
Oni jsou Vašimi nejvděčnějšími diváky, neboť Vás napodobují.
Vás - svou mámu i svého tátu napodobují. Vás i Vaše okolí.
Všechny děti. Jejich svět bude takový, jaký ho uvidí.
Hvězdné války nebo vzdušné zámky?
A tak, prosím Vás, malujte a tvořte! Malujte a tvořte, protože to umíte.
Nebrání Vám nikdo - jen Vaše pohodlnost a lenost.
Každý může něco udělat. Každý může změnit svět. Jak?
Ten, kdo vidí - musí mluvit, musí psát. Ten, kdo umí - musí kreslit, musí malovat. Jinak to nejde. Vidím svět fantazie. Řekli mi, že není, že neexistuje, že jsem si všechno vymyslela. Že se mi to jenom zdálo.
A co sen? Co je sen? To, co není. Co není - může, nemůže, musí nebo nesmí být?
A teď? Co je teď? To, co je. Co je - bude nebo nebude?
A potom, co potom?
Prosím Vás, zkuste mi i ostatním dětem namalovat nejen ten vlak.
A já si sednu tiše do trávy, svou hlavu opřu o velikou lípu a budu povídat. O světě fantazie, který od dětství znám.
Jitka
Do 25. 2. slevový kód LN6-5W2-99C sleva na všechny náhrdelníky 15 %
Pokud budete chtít k našim náhrdelníkům náušnice, můžete si je objednat https://www.fler.cz/shop/dorris nebo si vybraz z aktuální nabídky
