Správný stůl to není jen tak lecjaká věc. V domácnosti je takový stůl středem Všehomíra. Je nehybnou skálou uprostřed rodinných bouří, takže musí být zrovna tak těžký a tvrdý, nejlépe dubový a akurátních rozměrů, žádný konferenční chcípáček.. Je poctivě sčepován a sklížen, a tak stojí pevně na vlastních nohách. Tak pevně, že rozloží-li na něj paní domu o vánočním úklidu sváteční servis a pán domu třískne, (bůhvíproč), do desky pěstí, neuslyšíte ani cinknutí. Takový stůl také není z rodu rozkládacích, ba co víc, je docela  nerozebiratelný, a tedy téměř nestěhovatelný. Lépe je na tom už jenom piano.  Jen díky tomu je však jisto, že si takový stůl žena neodnese v afektu k mamince či muž nevyhodí při fotbale oknem. A jedině na takovém stole si můžete zatančit či sesednout kolem, jak k poradnímu ohni v šeru dávných věků nebo jen tak docela nezávazně poklábosit. A jako kdysi poradní oheň byl středem rodu, je takový stůl středem rodiny a místem setkávání. Dřevo takového stolu tu také bylo nejspíš dříve než my a nejspíš tu i déle bude….

….ó ten strom viděl mnoho jar a uplynulo mnoho vody ve Veliké řece, než docela zesílil a ze Slunce a Země načerpal veškerou svou nezlomnou pevnost. Pod tím dubem snad ještě ležel některý z našich pradědků, když ho tam v zavinovačce položila jeho máma, aby jí na poli práce nestála. Dub měl na mnoha místech v kůře vyřezané staré iniciále, ale nedbal toho. Co je také takový perořízek proti staletému dubisku. Směšná představa! S bohorovným klidem nechával tak zamilované vylít i vyrýt svá pošetilá srdce do vlastní kůry. Nic ho to nestálo. Vztyčen nad krajem pozoroval to lidské hemžení už celou věčnost. Stál tu v časech bídných i v letech hojnosti, v zimě v létě, dobách bouří i klidu. Poskytoval útočiště ptákům a stín pocestným.  Ševelil si s vánkem a temně hučel s vichry. Mnoho už věděl. A celá ta dlouhá léta tak stál, spolehlivě jako skála v příboji, nezlomen na duchu ani na těle.  Zarytě tvrdohlavě, nehnutě…

No dobrá dobrá, možná to tak nebylo, ale klidně mohlo ne? Zkrátka takový správný stůl poskytuje útočiště, je středem Vesmíru a vždy se u něj nakonec můžete znovu sejít, stačí jen chtít. A navíc, takový správný stůl je prostě vždy na svém místě, spolehlivě jako skála v příboji, zarytě tvrdohlavě, nehnutě…

Dřevěný Leoš