Vydejte se s námi zpět, do dávných časů dětských let,

kde fantazie probouzí čarovný pohádkový svět.

Projděte bránou do Faerie , zde náš příběh začíná ...

Tam v zahradě královské dívka spanilá , když své růže rosila ,

zranila se o veliký trn na nejkrásnější z nich , a pak na celých sto let usnula.

Uběhl dlouhý čas, mnoho zim odešlo, mnoho vody odteklo...

V jiné zemi, snad na konci světa, mladý princ má sobě nevěstu si vybrat.

Stojí tu ve věži a přemítá nad obrazy krásných princezen:

Bude to v dálkách dalekých žijící Šeherezád,

sličná Fialka nebo spanilá Zlatovláska ?

Princ nemohl se rozhodnout pro žádnou z nich, a proto se vydal poradit, se svým přítelem, starým a moudrým rybářem.

Ještě předtím zkusil nahodit udičku a ve vteřině vytáhl rybičku a nebyla to ledajaká ryba,

byla to Zlatá rybka.

"Princi, když mě pustíš, splním ti tvé největší přání," řekla rybka.

Pro prince bylo rozhodování jednoduché: "... která je ta pravá?"

Rybka se usmála.

Potopila se a když se vynořila, měla v tlamičce překrásný náhrdelník..

"Vezmi si ho a rozevři spodní kvítek."

Princ tak učinil. Spatřil tam obrázek dívky, tak krásné,že jeho srdce ihned zahořelo láskou.

"Kdo je ta nádherná dívka?" ptá se princ. Rybka mu vypráví celý Růženčin příběh. Princ se rozhodl, že princeznu musí zachránit.

Poděkoval rybce a vydal se na cestu.

Cesta byla dlouhá, tak použil svůj nový dopravní prostředek .

Přejel sedmero hor a sedmero mostů, znenadání se cesta ztratila a princ musel pokračovat pěšky lesní pěšinou.

Šel a šel, až přišel ke stromu, pod kterým leželi tři zvláštní chlapíci .

"Pěkný den vinšuju, nevíte náhodou, kudy vede cesta ke spanilé Růžence?"

Jeden z chlapíků sundal z očí šátek a zahleděl se do dálky... po chvíli ukázal princi, kudy má jít za svou vyvolenou.

Princ kráčel hlouběji a hlouběji lesem.

Na lesní pěšině potkal vystrašenou holčičku, kterou, jak se dozvěděl, pronásleduje vlk.

Princ jí do chaloupky , kde bydlí její babička s přáteli, raději doprovodil. Babička pohostila prince, dala mu rady do života a ještě mu přidala raneček buchet na cestu.

Když princ vyšel z lesa, uviděl samé šípkové keře. Dva dny se jimi prosekával, až narazil na dubové dveře od věže.

Otevřel je, vyšel po schodech a tam jí uviděl. Byla krásnější než na obrázku! Přistoupil k ní. Neodolal a políbil jí.

A dál už to všichni jistě znáte.....

Pokud se Vám pohádka líbila, budeme rádi, když naše tři soutěžní výrobky za Zelené podpoříte svými hlasy ve velké meziklubové hře

Naši postupující ve VMH

Pokud byste chtěli soutěžit za náš klub, tak neváhejte a přihlašte se TADY:)

Vaši Zelení