na dřevěné hodiny a kamkoliv.

Obvykle když jdu něco vypalovat (do dřeva), najednou zničehonic kreslím brouky. I když jsem si původně představovala, že to budou třeba rostlinné motivy. A když ne brouky, tak pavouky nebo listonohy, kudlanky, svinky, motýly a mravence. Pozorování hmyzu se stalo tak důležitou součástí mého života, že ho očividně mám potřebu i zobrazovat.

Samostatné místo kolem ciferníku si pak přirozeně získali titáni české broučí populace - nosorožík a roháč. Přirozeně proto, že pro mě v době objevování světa kolem museli působit jako úkazy. Pro dítě, které tráví hodiny a hodiny sledováním mravenců, je první setkání s těmito dvěma - gladiátorem nosorožíkem a obrem roháčem - zážitkem na celý život.

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis)

Nosorožíka kapucínka jsem myslím od svého prvního setkání naživo neviděla. Bylo mi tehdy přibližně sedm a objevili jsme ho na stromě u nás na zahradě. Na stromy jsme lezli a hráli si, že jsou to lodě, a plavili se na nich na vzdálený ostrov - tenisovou halu. Vždycky jsem si připadala jako velký lodivod, ale setkání s nosorožíkem mi ukázalo, že to on je skutečný kapitán. Brouk, který vypadá jako nosorožec, mě prostě rozsekal a zařadil se v mé mysli někam na roveň mýtických tvorů. 

Své místo na hodinách má naprosto oprávněně. Brouk sebevědomě našlapující po nekonečné smyčce času, ve kterém je nekonečný i můj úžas nad rozmanitostí všeho života.

Roháč obecný (Lucanus cervus)

Roháče člověk může potkat relativně často a stačí mu k tomu jen se ve správnou dobu projít v Brně na Špilasu. Staré stromy městských parků jsou pro vývoj larev roháče prostě příznivější než intenzivně obhospodařovaný les.

Roháč se proto dostal na jedny z mých dřevěných hodin z podobného důvodu jako červotoč. Máme tendenci vnímat věci antropocentricky (což se tedy dá i pochopit), ale mnoho druhů brouků má na dřevě ještě větší zájem než my. Je domovem a živitelem jejich larev, aby po několika letech života v bezpečí a skrytu celulózového hradu mohl na svět jen na krátkou chvíli vyletět vrchol Stvoření - v případě roháče masivní, dechberoucí dospělec. Děkuji za každé setkání s ním, které se odehrálo pod korunami stromů. Při vzpomínce na dospělce roháčů poletujících mezi paneláky se totiz intenzivně stydím za to, co všechno znamená Být člověkem.