Členové klubu Růžový panter znovu na stopě v srpnu a září hledali své zvíře, se kterým jsou nejvíce spjati.

Spirituální průvodci neboli totemová zvířata k nám přicházejí od původních obyvatel severní Ameriky. Z různých tradic se nejedná přímo o totemová zvířata, ale o tzv. fetche (průvodce, učitele, ochránce), se kterými se setkává každý, kdo zasvětil život řemeslu. Jedná se tedy o zvířecího průvodce, se kterým má daný člověk těsné vnitřní napojení, provází ho životem a pomáhá na životních křižovatkách. Dodává nám pocit bezpečí, jistoty i sebevědomí. Dokáže nás však také varovat pomocí našeho vnitřního hlasu. Někdy svého průvodce jen cítíme, někdy vidíme. Podoba našeho zvířecího průvodce je nám vždy příjemná a neměla by nás děsit nebo vyvolávat nepříjemné pocity. Zvířecích průvodců máme většinou více a jeden z nich je dominantní.

Totemová zvířata k nám lidem mohou přicházet skrze sny, během hluboké meditace, nebo během astrálního cestování.

Pokud se nám ve snech pravidelně objevuje zvíře (ať už živé, nebo na obrázcích, apod.), jeho blízkost je nám příjemná, a je to natolik "živé", že si ho pamatujeme následující den, pak ho lze s velkou pravděpodobností považovat za jednoho z našich průvodců. Myslete i na to, že totemové zvíře může být i zvíře, ze kterého máte v běžném životě nějaký strach! I přesto to ale může být váš průvodce, který vás tímto způsobem volá.

Pobyt v přírodě je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak se napojit na své totemové zvíře. Nejvíce vyhovující je, pokud jsme v přírodě sami a vnitřně se napojíme na Matku Zemi. Nezřídka se stane, že potkáme zvíře (resp. potkáváme ho často a pravidelně), u kterého najednou budeme vědět, že je to "ono".

Úkolem soutěžích bylo trošičku si zameditovat a zkusit nalézt svého zvířecího průvodce. Komu se to nejlépe povedlo, posuďte sami.