Podzim je, kromě jiného, ideální doba pro podnikání výletů. Když se den vydaří, je slunečno od rána a vzduch má v sobě jiskřivost, která rozzáří nádherné barvy podzimní přírody, je zážitek několikanásobný.

Během víkendu jsem jeden takový výlet uskutečnila v okolí Písku. Plán byl jednoduchý, téma "tvrze" slibovalo dostatek předem stanovených cílů a navíc, vždycky se najde nějaké místo, které se připlete do cesty a nečekaně obohatí program výletu kouzlem nechtěného.

Když padla mlha, vyrazili jsme směrem na Protivín a maličkou oklikou přes Myšinec (možná, aby měla radost Markétka ) jsme nakonec po starém, 3m širokém mostku překročili Blanici a našli první z tvrzí - Klokočín. Na informační desce jsme se dočetli,že téměř neustále vypleňovanou tvrz použil v roce 1967 režisér František Vláčil ve svém filmu Markéta Lazarová.

Ani dnes není tvrz v uspokojivém stavu, ale v jedné její části, nově zrekonstruované, žije paní, která se právě vracela odněkud na kole a neprojevila právě nadšení, že se jí snažíme nakukovat do dvora. Podle manžela, byly v tom dvoře pěkné dřevěné sochy, na které jsem ale já nedohlédla přes příliš vysoká neprůhledná vrata.

V Budičovicích jsme neodolali a udělali další zastávku na prohlídku návsi obklopené několika fotogenickými ukázkami selského baroka.

Najít další tvrz - Božovice, se nám nepodařilo, jelikož jsme se vydali jinou cestou, ale zastávka v Heřmani u krásného kostelíka s hřbitovem v centru obce také stála za to.

Dalším, a podle plánu hlavním, cílem byly tvrze v Kestřanech. Ale ještě, než jsme k nim dojeli, museli jsme přejet po mostě přes Otavu. Při pohledu z něj nás zaujal areál, jemuž vévodila krásně opravená stavba. Neváhali jsme a po rozlehlé, udržované louce, která slouží jako koupaliště, jsme se vydali prozkoumat náš neplánovaný objev.  Na břehu řeky, zastíněná třísetletými jilmy se skvěla Kaple Sv. Kříže, která, ač mnohokrát poškozena povodněmi, je vždy znovunavracena do své původní barokní podoby. Na pozadí třpytící se hladiny řeky působí na příchozího až magickým dojmem, jenž je umocněn křišťálově čistým vzduchem. Nádherné místo !

Dalším cílem byly tvrze v Kestřanech. Zajímavý pohled na jednu z nich se nám naskytl z architektonicky zajímavého otevřeného sálu hotelu Kestřanka a pak už jsme měli možnost si prohlédnout impozantní opevněné objekty s přilehlými hospodářskými budovami a zdevastovanou barokní stavbou. Jedna z tvrzí je docela pěkně opravená, druhou rekonstrukce teprve čeká. Každopádně jsou to objekty, které jsou i pro dnešního člověka velmi inspirující tím, kolik otázek při jejich prohlídce přijde člověku na mysl.

A na závěr mám pro vás hádanku.

Během výletu jsme narazili na jakousi konstrukci, jejíž účel nám zůstal skrytý. Přemýšleli jsme, k čemu mohlo toto zařízení sloužit, napadaly nás neuvěřitelné nesmysly, ale pravděpodobně jsme na skutečné využití nepřišli. Znáte ho vy?

Takže k čemu sloužilo tohle?