Věnováno Ženám za pultem, které skočily do neznámých vod tržní ekonomiky

Fandíte našim? Já teda jo! Každý přímý přenos vždycky vzrušeně prožívám a snažím se představit si, jak to tam asi vypadá. Obvykle to totiž poslouchám v rádiu. Onehdy, sednu do auta, jedu a slyším, jak ten náš, říkejme mu třeba Franta, bojuje s jakýmsi seveřanem, říkejme mu pro jednoduchost jen jeho prvními třemi jmény Magnus Bigus Dickus. Běží na lyžích.

Od první chvíle cítím, že je to vážné! Magnus Bigus Dickus se snaží dostat našeho borce, který jede naprosto skvěle! Komentátor vzrušeně popisuje nerovnosti trati, umělý sníh, teplotu, tlak a vhkost vzduchu, vosk, kterým Franta namazal, a nezapomene ani na historku z Frantova minulého závodu, která vzbudí můj soucit. A to su fakt tvrdý chlap. Vše hraje proti našemu závodníkovi! Dokonce i rosný bod!!!

Fanda (je to jeden z nás, obyčejný kluk) jede jako ďábel. Rychle. Ladně. A hlavně fér - Mirek Dušín by pošlapal svou skautskou legitimaci, kdyby to viděl. Zato Magnus Bigus Dickus!! To je snad ztělesněné ZLO. Na trati určitě není zákeřnějšího závodníka! Píchá kolem sebe hůlkama, záměrně vybočuje z dráhy a krade Fanóšovi lepší stopu...

A je to tu poslední zatáčka, Fanóš útočí, vyšlo to! Trochu Magnusovi zkřížil dráhu a píchl mu hůlkou do prostředníčku levé přední nohy, ale co, je to přece sport! Takové věci se stávají! Jeď, Fando! Jeď! Fanda se řítí do cíle! Je tam! "Joooooooo, je to doma!", zakřičím společně s reportérem - skvělé sedmnácté místo! Fanda se vešel do první dvacítky!

Je ticho. Venku tma. Kolem se míchají světla tureckýc kamionů. Su trochu rozčarovaný... Přemýšlím o svém daňovém přiznání... Jojo, už brzy... Fando, proč jsi to udělal? Nebylo ti doma líp?

Dneska mi nejede telka ani necestuju. Takže mám dobrou náladu a čtu si na fleru komentáře. Přemýšlím kolik písmenek "a" se dá napsat ve slovech "waw", "paráda" nebo "super". Existuje hyperlativ?

Je skvělé chválit. Na Maďary to zabírá výborně. Ale holky, sakra, mějte trochu soudnosti!