Dost známých lidí, když zjistí kde a jak žijeme pronese něco v tom smyslu :" To musí bejt romantika".

Teď už nikomu nic nevyvracím, nevysvětluji, pouze se usmívám.

Bydlení na "skorosamotě" má jistě své kouzlo,ale... Zrovna tenhle týden si obě auta usmyslela

nejezdit. V pondělí jedno,když jsem jela pro manžela do práce (dělá s pilou v lese),ve čtvrtek druhé,

zrovna když jsem se ve vesnici otáčela u pošty. Co teď, bez aut? Před svátky nemá nikdo moc chuť

na opravy starých aut. Dcera jezdí do práce  40 km, bohužel má často do 21 hodin a poslední

autobus jede 18.30 , takže auto nutně potřebuje. Druhá dcera jezdí stejnou vzdálenost do školy,

ráno v půl sedmé, tak ji vozíme ty 3 km do vsi na autobus a odpoledne zase zpátky. Přes léto jezdí

samozřejmě na kole, ale teď v -15 stupních? Manžel pracuje uprostřed lesů,bez auta se tam

samozřejmě nedostane. Nákupy: další problém.

Další perličkou je elektřina. Musím zaklepat, dlouho se to nestalo, ale byli jsme i 3 dny bez

proudu, což znamená, že i bez vody (el.čerpadlo).

Výpadky telefonu, stačí , když spadne větev na vedení ( nedej bože strom).

Jak to řešíme?  Po těch letech vcelku s klidem. Děti vozíme na autobus traktorem :-), máme hodně

svíček a mobily.  Manžel si trochu odpočine, když nemůže do práce a vlastně ušetříme,protože

nejezdím nakupovat :-).

Pointa? Ano, je to romantika (a klidně ji k nám můžete přijet vyzkoušet :-)  ).