Ne, tento článek opravdu není návodem na dózu z papíru!

Pojednává o strašlivé nemoci, jejíž následky se nedají vyčíslit, ale možná je lze přepočíst na tuny spotřebovaného papíru, potažmo kubíky vykáceného dřeva z deštných pralesů.

Začíná to nevinně. Znáte to – jeden den prostě jdete do práce, děláte vše jako vždycky, vrátíte se domů, pokračujete v zažité a celkem pohodlné domácí rutině, ale druhý den ráno už máte horečku, rýmu, kašel, tasemnici nebo nějakého jiného cizopasníka (např. dítě)).

Origamidóza je však daleko nebezpečnější, neboť se nepřenáší jen přímým kontaktem s nakaženým, ale také literaturou. Literatura je velmi nebezpečná věc.

Tituly na fotografii nám způsobily doma hotovou pohromu. Tak především jsme se s přítelem rozhodli, že se pokusíme letos při svých výletech do přírody najít místo, kde se vyskytují jezevci a stůj co stůj musíme nějakého spatřit. Další kniha na fotografii opět probudila přítelovu botanickou vášeň týkající se zejména masožravých a vodních rostlin a touhu pronikat ve volných chvílích do rozličných bažin, rašelinišť a mokřadů. Tady však nejde o žádnou novinku, ale o několik let přetrvávající chorobu. Poslední kus literatury na obrázku se však nakonec stal osudným pro mě. Nákaza se už prý šíří celým světem a neprozřetelní vydavatelé časopisu Dekor jí posílají dál a dál. Pacienti tráví dny nakupováním, stříháním, ohýbáním, skládáním a lepením papíru všech barev i velikostí, v noci pak mívají divoké sny, při nichž rozhazují rukama kolem sebe a vykřikují tajemné japonské slůvko „Kusudama! Kusudama!“

Výsledkem však překvapivě nejsou mimořádně nechutné vraždy na japonský způsob, ale tyto půvabné květinky.

I mě kusudama zcela nadchla a tak jsem se jala zaplavovat okolí více či méně vzhlednými papírovými kytičkami. Už už to vypadalo, že mé nadšení pomalu vyprchá, ale mému utrpení neměl být konec. Minulý týden jsme totiž byli pozváni na návštěvu k naší kamarádce, která se narodila v Rusku, žila nějakou dobu v Číně, bydlela s japonkou a pak se přestěhovala do ČR. Z této multikulturní historie jejího života je jistě již na první pohled patrné, že origami jí nebude činit žádné potíže. Navíc vlastní značné množství papírů pro origami, včetně těch pravých japonských a také spoustou knih a návodů.

Po několika báječných borůvkových pivech značky Chodovar a mnoha minutách strávených nad knihami jsme se přece jen dopracovali k poměrně slušným výtvorům, které jsme si odnesli domů.

Povedl se nám například tento jeřáb z japonského papíru (původně ho dělal Zbyněk, pak to vzdal a vzal si nový papír a já ho předělala):

Nebo labuť z papíru nechvalně proslulé značky Heyda:

Párty byla zhodnocena jako mimořádně úspěšná a bylo navrhnuto její opakování. Přítel následující noci skládal ze spaní origami, což se naštěstí nijak výrazněji neprojevilo, protože ložní prádlo se ukázalo pro japonské skládačky jako zcela nevyhovující, neboť sklady nedrží tvar. Jsem ráda, že jsem se ráno nemusela probojovávat ven z peřiny ve tvaru jeřába. Na mne však dolehla síla origamidózy později. Půl dne jsem strávila hledáním papírů na internetu, až jsem si nakonec samozřejmě nějaký objednala. Druhou část dne jsem pak věnovala řezání barevného kancelářského papíru na řezačce (takže je asi jasné, že moje pracovní nasazení toho dne nebylo právě největší).

Následující večery a dny se pak nesly v duchu hledání návodů na internetu a skládání. Naštěstí nejsem příliš šikovná a jen díky tomu, že jsem část návodů vůbec nepochopila a některé jsem v polovině vzdala, nemáme teď byt až po strop zaplavený výrobky z papíru.

Přesto se mi však podařilo vyrobit velmi pěkné záložky do knihy s osobitým designem:

Několik papírových krabiček:

A dnes jsem se pustila do výroby drůbeže. Jakožto členka ČSOP a velká milovnice zvířat jsem však odmítla vyrobit ptáčky dokonalé a bezchybné. Naopak, věnovala jsem se živočichům handicapovaným a lehce nedomrlým (za to však jazykově nadaným), kteří od prvního okamžiku budí soucit. Výsledek zhodnoťte sami:

Ale už bych s tím taky měla přestat, abych nakonec nedostala ještě ptačí chřipku. V kombinaci s origamidózou by mohla být smrtící.

Na závěr se musím pochlubit naprosto dokonalými výtvory určenými pro začátečníky, jejichž fotografie jsem sice nenahrála, ale mohu Vám poskytnout pěkný kreslený návod, podle kterého je určitě zvládnete také vyrobit: