Už jste ji viděli? Na webu, ve zprávách...Sochu zralé drobné ženy plného těla, s účesem krátkých vlasů, která ráda vařila a nechodila do fitka, v pohodlné tunice a botkách, které netlačí.

Sochu, na kterou  ne z a p o m e n e t e.

Protože ta starší  žena, která ani není na první pohled krásná - si klidně  t a n č í ! Hlavu vztyčenou, ruce od těla, pokojná,  silná a svá. 

Navzdory osudu

navzdory nemocem

navzdory trampotám

navzdory strázním

navzdory všemu a všem

t a n č í

Taková, jaká je. Slyšeli jste zpívat Věru Špinarovou? Mám štěstí - mockrát;  naživo. A vždycky to byl vír energie a husina po celém těle. Ta ženská milovala život, jaký byl,  a rozdávala co měla plně a štědře. Až do posledka.

A zaslouží si nadčasovou sochu.

Jinou. Zvláštní. Osobitou. Nemusí se líbit každému. Ale ukáže, jaká byla Věrka  u v n i t ř.  Statečná silná ženská, která plnila sliby, i kdyby šlo o život. Ostravský vrabčák, který o sobě uměl dát vědět.  

A to ta socha ukazuje.

Tančit i v dešti.

Udělat to nejlepší z toho, co mám.

 

Kolik lidí, tolik názorů.  Jinak vypadá socha na obrázku, a jinak na místě samém.