* * *
...ostrov Helgoland...
...jistota pevné země, bezpečí uprostřed nevyzpytatelného moře...
...ležím na skále, pod sebou cítím drobné křemínky... netlačí, hřejí - poskytují nečekané pohodlí...
...zavírám oči, nastavuji obličej nebi...
...sbírám valounky rozpálené sluncem a nechávám jejich tíhu v dlaních...
...bez pohnutí ležím dlouho, dlouho... hodiny nebo minuty - těžko říct...
...čerpám sílu, budu ji potřebovat...
...neochotně se zvedám a sestupuji ze skály...
...procházím parkovištěm plným aut, mířím do budovy nemocnice...
...cítím klid...
...snad i vy máte své ostrovy...
* * *
