Jak už to tak někdy bývá, stávají se v životě věci, které by si člověk dokázal představit jen v těch nejbláznivějších snech. A jedna z těch věcí se stala i mně…

Já, člověk celkem nepraktický a nešikovný (i když mě do této role možná tak trochu zaškatulkovalo moje okolí a já ji vlastně celkem bez řečí přijal), jsem se jednoho dne z ničeho nic rozhodl (i když tak úplně z ničeho nic to zas nebylo), že začnu taky něco vyrábět. Tím "taky" mám na mysli to, když si moje žena Šárka před nedávnem otevřela svůj obchůdek na Fleru, aby se pochlubila svými výrobky, a já ji v tom podporoval a hlavně s provozem jejího obchůdku pomáhal. A tak jsem zároveň zabrousil do různých obchůdků a obchodů ze všech koutů naší země a zjistil, jak jsou někteří lidé neskutečně šikovní. Je fakt úžasný vidět tolik různých nápadů na jednom místě pohromadě. Tak jsem si řekl, že zkusím taky něco vyrobit. Proč bych to vlastně nemohl zkusit? Vážně nevím, jestli se ten nápad zrodil v mé hlavě jen tak náhodou, nebo mě něco osvítilo, ale asi se to tak mělo stát... A tak přišel na svět pan Kuždaždar.

A kdo je to vlastně ten pan Kuždaždar?

Kdysi jsem viděl jeden film a v něm byla postava, která se jmenovala pan Kuždaždar. Už tenkrát mi to jméno přišlo děsně vtipný. A jak jsem po letech zjistil, když jsem ten film viděl znovu, ta postava se jmenovala úplně jinak. Ale mně už v hlavě zůstal pan Kuždaždar, tak to prostě bude pan Kuždaždar. Byl to milý pán, který pomáhal jednomu smolaři získat zpět srdce jeho milované ženy. A i když se z počátku zdálo, že se to nemůže nikdy podařit, nakonec se mu to podařilo. A tak si uvědomil, že i ten největší smolař, který byl každému pro smích, může to svoje štěstí najít.

A tak jsem vymyslel pana Kuždaždara, aby i Vám přinesl v životě štěstí, radost a vykouzlil úsměv na tváři. Není sice dokonalý, zato je poctivý. A i když se tohle slovo už dneska moc nenosí, já na něj stejně pořád věřím.

S láskou, Petr