Růžový panter opět cestoval, a spolu s Přáteli zavítal až do Japonska, které pro něj bylo velmi inspirativní... Jak se mu tam líbilo a dařilo, posuďte sami a vyberte pět nejlepších fotografií... hlasovat můžete do 24. 4. 2015. Děkujeme!

 

JAPONSKO

Tradice japonského umění je velmi dlouhá – od počátku osídlení kolem 10.000 let před naším letopočtem a i dnes vzniká umění, které je pro tento region specifické. Umění japonských mistrů se v průběhu tisíciletí takřka nezměnilo. I dnes má Japonsko svou vlastní kulturu a své vlastní umění, které se vyvarovalo převládajících cizích vlivů. 

Nejranější komplexní japonské umění bylo vytvořeno v 7. a 8. století našeho letopočtu ve spojení s buddhismem. Později docházelo ke kontaktu Japonska s čínským a korejským uměním a kulturou, přičemž se tyto styky projevily v rozvoji japonského písma i pojetí a zpracování historie. 

V 9. století, když se Japonsko začalo odvracet od Číny, vznikl nový styl, který v sobě sdružoval výtečné formy výrazu, jež přetrval téměř až do konce 15. století. Po skončení Oninské války (1467 – 1477) Japonsko vstoupilo do období politického, společenského a ekonomického rozkolu, který trval téměř celé století. V novém Japonsku, kterému od roku 1603 vládl šogunát Tokugawů, se nekladl tak velký důraz na náboženství, které rovněž minimalizovalo svůj vliv na životy lidí, a jediné umění, které bylo v té době vytvářeno, bylo světské a nikoliv náboženské. 

Umění se v Japonsku věnovali obyčejní lidé i školení umělci. Japonští malíři malovali na hedvábí, bambusové svitky, vytvářeli dřevotisky a ilustrovali knihy i zápisy z cest. Téměř až do moderní doby japonští umělci používali speciální štětce. Na mnoha japonských obrazech byla často namalována posvátná japonská hora Fuji. Zajímavým obdobím pro japonské malířství bylo období Edo, kdy se těšily oblibě barevné dřevotisky ukiyo-e, které se brzy staly jednou z hlavních uměleckých vyjádření Japonska. 

 

Anketa se načítá ...

 

A příště pojedeme do Číny...