Růžový panter rád cestuje - v čase či prostoru - a na svých letních toulkách tentokrát zavítal do samotné kolébky evropské civilizace - do Řecka.

Řecké umění bylo uměním harmonie a fyzické i duševní krásy. Celá řecká kultura byla přímo ovlivněna filosofickým učením hledání souladu mezi ideály a skutečností. Řekové milovali nádherné věci, s jednoduchostí a kultivovaností vytříbené mysli, jemné harmonie a nevšední mytologie.  

Řecká kultura bývá všeobecně dělena na tři období: archaické, klasické a helénské. Počátek archaického období bývá kladen do roku 1000 před naším letopočtem, klasické období začalo přibližně perskými válkami, které probíhaly v letech 480 až 448 před naším letopočtem, a helénská doba nastala se smrtí Alexandra Velikého v roce 323 před naším letopočtem. Tvorba jednotlivých umělců se však od sebe v různých obdobích velmi lišila, nebyla jednotná a oficiální. Mnohé regiony měly specifické umělecké tradice, které napomáhaly v pozdějším rozdělení tvorby jejich umělců.  

Řekové věřili, že v každém člověku je něco božského – právě proto jejich bohové vypadali a jednali jako lidé, včetně jejich slabostí a chyb. Tím se lišili od všech předchozích božstev všech předchozích staletí a kultur, které věřily v bezchybnost a všemocnost nedosažitelných bohů.

Největší rozvoj malířství v řeckém umění zaznamenala malovaná keramika. Náměty ornamentů na vázách a nádobách různých tvarů byly většinou mytické příběhy, příběhy ze života, atletické závody a bitvy. Tmavé figury byly většinou vytvořeny na světlém pozadí (červená a žlutá), nebo právě naopak – světlé figury na tmavém pozadí. Desková a nástěnná malba Řeků se téměř nedochovala, za dnešní památky můžeme být vděční právě kopiím Římanů.

Architektura Řecka byla architekturou především ve spojení s chrámovými stavbami, které následovaly přesně geometrické vzory a proporce. Struktura řeckého chrámu navazovala na mykénské megarony, chrámové stavby se sloupovím kolem centrální místnosti. Chrámy měly malý vnitřní prostor, sloužily k umístění velké sochy boha, náboženské obřady se většinou konaly venku. V průčelích chrámu byly ozdobné sloupy, které však v nesčetných případech obklopovaly celou stavbu a působily geometrickou vyvážeností a klidnou harmoničností.

Růžového pantera velmi zaujaly sloupy, a proto se jimi nechal inspirovat... vyberte tři nejzdařilejší díla a dejte jim hlas, hlasovat můžete do 24. 9. 2014, děkujeme!