Vítejte u dalšího dílu Dějin umění. Členové klubu Růžový panter se opět brouzdali historií a tentokrát se ponořili se do období baroka.

Za baroko se označuje umělecký styl, který vznikl v Itálii a rozšířil se do celé Evropy a jejích zámořských kolonií v 17. a 18. století. Název pochází patrně z portugalštiny ze spojení pérola barroca, což znamená perla nepravidelného tvaru.

Jedná se nejen o označení uměleckého stylu ale i celého období, ve kterém tento styl panoval.

Toto období je vyplněno soupeřením katolíků a protestantů, které vyvrcholilo třicetiletou válkou. Ta za sebou zanechala zničené vesnice a chudobu, proto není divu, že v tomto prostředí několikrát vypukla epidemie moru. Asi tedy nikoho nepřekvapí, že je pro toto období typický vypjatý náboženský život. Oproti renesanci, kdy došlo k mírnému ochlazení vztahu k víře, se nyní tento vztah velmi zintenzivnil. Projevilo se to stavbami velkého množství kostelů, konáním náboženských procesí a poutí a také vznikem velkého množství kapliček, křížů, křížových cest, božích muk a soch svatých. Typickým svatým pro české země se stal Jan Nepomucký, který byl současně ochráncem proti vodě. Lidé se tehdy nejvíce báli právě vody, ohně a moru. Proto dalšími uctívanými svatými byli sv. Florian, sv. Šebestián, sv. Roch a samozřejmě Panna Marie. Jana Nepomuckého poznáte podle pěti hvězd nad jeho hlavou a krucifixu, který drží v rukou. Svatý Florian jako ochránce proti ohni drží v ruce vědro, pomocí kterého hasí hořící dům. Svatý Šebestián a svatý Roch chrání proti moru. Podle legendy (legenda je životopis svatých) byl svatý Šebestián římským vojákem, který přestoupil ke křesťanství, a proto byl zabit. Zobrazuje se jako člověk přivázaný ke stromu, z jehož těla trčí několik šípů. Svatý Roch je zobrazován se psem, který mu olizuje morovou ránu. Podle legendy byl takto Roch z moru vyléčen.

Barokní doba je ovšem současně pokračovatelkou renesance a rozvíjí se vědy jako matematika či astronomie. Vedle klasických věd vzrostla obliba astrologie a alchymie, jejíž základní snahou bylo najít kámen mudrců, elixír mládí případně proměnit cokoliv ve zlato.

Dále pokračují objevitelské zámořské výpravy, které směřovaly zejména do Nového světa.

Rozkol církví se projevil také ve stavebním slohu. Katolická církev využila vzepětí víry ke stavbě velkolepých kostelů s dynamickými tvary, jejichž monumentálnost měla ukázat člověku jeho nicotnost proti Bohu. Společně s tehdy často používaným spojením memento mori (pamatuj na smrt) měla za cíl přimět všechny křesťany k návratu do lůna katolické církve, která jediná podle svých představitelů nabízí jistotu posmrtného života.

Architektura

Ve srovnání s předcházejícími slohy působí barokní architektura mohutným dojmem a dochází k jejímu propojením s plastickou a malířskou výzdobou. Chrámové stavby mívají komplikovaný půdorys, je však striktnědodržovaná osová souměrnost, kvůli jejímuž zachování mohl vzniknout i falešný štít, okno či dveře.
Nejdůležitější složkou barokní architektury je pohyb. Dochází ke stírání hranic mezi architekturou, plastikou a malbou, vznikají celistvá umělecká díla kombinující různé materiály a techniky práce. Podstatný byl výsledek a hlavně celkový dojem. Proto barokní prostory někdy působí jako divadelní kulisy a co je zdálky velmi působivé, může se zblízka ukázat jako odbyté a předstírané.
Na výzdobu se používalo velmi často zlato, štuk, barevný umělý mramor a pestré barvy. V módě byly klenby různého druhu, které se často v rámci stavby kombinovaly a protínaly s jinými klenbami.
Malba se stává iluzionistickou. V architektuře předstírá plastické prvky – architektura používá malbu k napodobení stavebních prvků, ke zvýšení působivosti, plastika nechce vystupovat jako ojedinělé umělecké dílo, ale podřizuje se celku a doplňuje malbu (drapérie). Významně se uplatňuje ornamentální štukatura.
Pro období baroka jsou typické stavby morových sloupů v každém větším městečku.

Známými architekty této doby byla rodina Dietzenhoferových, Jan Blažej Santini.

Vedle dynamických staveb se ale objevují také strohé a racionální, které jsou projevem rozvíjející se racionality. Typickým příkladem dynamiky je např. kostel ve Křtinách u Brna a příkladem strohosti je např. kostel sv. Michala na Dominikánském náměstí v Brně.

Barokní styl se vedle církevních staveb projevuje také u šlechtických sídel. Známými barokními světskými stavbami jsou zámek Valtice, Kuks (špitál pro vysloužilé vojáky), zámek Slavkov u Brna, zámek Ploskovice, zámek Jaroměřice nad Rokytnou. U zámků se objevují francouzské parky s geometrickými tvary a symetrickou úpravou.

Malířství

V malířství jsou nejčastějšími náměty výjevy z Bible a antické mytologie. Barokní malířství se snaží o co nejdramatičtější kompozici, o dosažení pohybové dynamiky. Je využíván šerosvit, hra světla a stínu, bohaté drapérie, dramatické tvary korpulentních nahých ženských těl.

Ke slavným barokním malířům patří Caravaggio, Peter Paul Rubens, Rembrandt van Rijn nebo také český malíř Jan Kupecký či Karel Škréta.

Sochařství

Základním znakem barokního sochařství jsou rozevláté šaty. Takřka synonymem barokního sochařství je Gian Lorenzo Bernini, Ital, který prakticky závazně určil podobu barokní sochy. Na něj do jisté míry navazují takřka všichni ostatní barokní sochaři, včetně našeho nejvýznamnějšího sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jehož sochy cností a neřestí můžeme vidět na Kuksu.

A zde jsou další příklady barokního umění

Hlasujte pro 5 nejzdařilejších výrobků do 22. 11. 2018