Asi je nás víc postižených láskou k veškerému sortimentu, nabízenému v papírnictví. Nedávno jsem doma ztropila patřičný virvál, když jsem vytáhla svému teenagerovi ze školního batohu plesnivou svačinu a následně zjistila, v jak žalostném stavu jsou jeho sešity (neobalené, chudinky), tužky (olámané), propisky (vypsané a bez víček), pravítka (poloviční trojúhelník byl ten nejkompletnější kousek), kružítko (bez jedné nohy), penál (prázdný se krčil úplně vespod), guma a ořezávátko (chybí)... Ale už když jsem synáčkovi spílala, jsem se ve skrytu duše těšila, že musím navštívit papírnictví, a všechno dokoupit a dát do pořádku. No co vám budu povídat, strávila jsem tam asi hodinu a kromě toho, že jsem vybavila ty školní tašky asi tři, mám i pro sebe nové vybavení na několik let dopředu...
Mimo jiné taky proto, že toho tužkami či propiskami v poslední době moc nenapíšu. V práci sice mám sešit a do něj sem tam něco píšu (po pravdě - sešit, který si nedokážu vyfasovat, ale tady využívám privilegia plynoucího z mé pozice a vybírám a kupuju si je sama, protože na ně mám vysoké nároky), ale většinu času samozřejmě strávím klobáním do klávesnice.
A postupem času se moje mánie a požadavky na kvalitu, barvu, velikost, provedení atd. psacích potřeb přenesla i na myš a klávesnici u počítače. Opět - mám tu výhodu, že si takovou úchylku můžu dovolit i v práci. Takže doma i tam mám krásné myšky, které jsou sice o něco dražší, než ty obyčejné, ale já je prostě moc potřebuju - a k nim do sady i podložky:


A teď mi nastal nový problém - moje opečovávaná pracovní klávesnice se se mnou začala loučit. Sem tam vynechá písmenko, některá jsou výrazně ošoupaná - no a taky, život je přece změna, že. Kolega, který má IT nákupy na starosti, mi hned nabízel, že mi klávesnici objedná. Jenže! To není jen tak. Potřebuju, aby měla ten správný zdvih tlačítek. Protože píšu poslepu všema deseti a poměrně zuřivě, potřebuju, aby i další klávesy (jako šipky, numerická klávesnice, klávesy Insert, Home atd.) byly ve standardním rozložení, na které jsem zvyklá, protože jinak mě může čert vzít, když po paměti klobnu do Delete a sakra, ono je to Home nebo něco jiného. Potřebuju taky mimo jiné jeden multimediální čudl (ostatní, umístěné obvykle v horní řadě, většinou nepoužívám) - a to na kalkulačku. A taky se mi musí líbit! No to přece nemůže nikdo vybrat za mě.
A protože to všechno znamená nejen si vybírat, ale taky vyzkoušet, zavrhla jsem e-shopy. A s železnou pravidelností jsem začala navštěvovat několik obchodů, kde mají klávesnice vystavené a nechají mě si na ně dle libosti zahrát... A dneska, dneska jsem ji konečně objevila, krasavici oranžovou:

Nemá jen tu klávesu na kalkulačku... ale pořád ve skrytu doufám, že ty stávající půjdou přeprogramovat nebo najdu jinou fintu
a mám takový neodbytný pocit, že se začínám těšit na zítra do práce 
