Od včera máme nového člena smečky. Přibyla ke dvěma už mazáckým kočkám a panu psu "street mix", kterého máme z útulku, kde strávil více než rok od svého narození. Jelikož znal pouze klec a kočku nikdy neviděl, nebylo vůbec těžké dát tuto kumpanii dohromady jako kamarády. Prskaly spíš kočky.

     Kotě přinesla Verča. Chodila od okna k oknu a pozorovla zmatené kotě, které se chtělo k někomu přidat, všichni ho ale odháněli. A málem ho přejelo auto. To už milovnice koček nevydržela a vyběhla pro něj.

     Špinavé, vyhládlé, zánět spojivek, v uších asi svrab. Dokonce zlomený ocásek. Napřed mu vyčistila oči, kápla oční kapky - sice lidské - ale asi pomohly. Pak uši. Dál přišlo teplé mlíčko. Kočička v teple okamžitě usnula. Musela ještě jednou ven - na výlet - šli hledat komu patří. Nikomu. Co s ní? Eva na telefonu: "Už ne, mám už sedm koček." "Vezmu ji k veterináři, ošetří ji a někomu udá," rozhodla Veronika. Večer ji odveze.

     Kočička se do večera vyhřála a ožila. Rozbalila na nás tu největší roztomilost jakou uměla. Taťka měl nejdřív řeči, ale když se mu uvelebila na klíně a začala příst, nejspíš si dobře vybrala. Že by instinkt, že by věděla co dělá? Umí chodit dokonce i na "kočičí záchod". To zase ocenila mamka.

     Tak je tohle zubožené stvořeníčko zatím u nás. Patrně má i sklony k modelingu. Když se začaly fotit náušnice pro flér, zvědavost jí nedala a šla nakupovat.

                                vybírám                                                                                                          zblízka prohlížím

                              no zkusím                                                                                                                      beru

     Říkáme jí "Šmudlo, Šmudlenko!" Zatím má průjem, ale zítra jí vykoupeme. S těmi vybranými náuškami to pak bude fakt kočka. Ale na Šmudlenku už slyší!