Můj jedenáctiletý syn už se dlouho těšil, že se spolu vydáme do Paříže, kde žije část naší rozsáhlé rodiny. Před pár týdny se mu jeho sen splnil. Měl vlastně jenom několik cílů:

1. vidět Monu Lízu

2. vylézt do až do třetího patra Eifelovky

3. sníst co nejvíce pain au chocolat (čokoládových rolek)

Troufám si tvrdit, že se mu jeho cíle splnily dokonale. Kromě toho s nadšením strávil spoustu času v několika velkých knihkupectvích a vyžadonil si zakoupení komiksu StarWars ve francouzštině, v Lucemburské zahradě pouštěl lodičku a s potěšením se nechal tetičkou cpát vším možným.

Já měla pochopitelně také několik cílů:

1. prolézt co nejvíce obchodů s oblečením, aniž bych svého syna zcela dožrala

2. co nejčastěji zakotvit v nějaké příjemné kavárně

3. pokusit se objevit nějakou korálkárnu

Tak to první se mi nepodařilo. Obchodů s oděvy jsem prolezla pravda docela dost, ale můj hošíček se začal tvářit velmi nelibě před dveřmi již prvního krámu a po třetím to vypadalo na doživotní roztržku mezi námi... no, ale přežil to.

Kavárna, to už bylo lepší. Své děti totiž již řadu let s úspěchem vedu ke kavárenskému povalečství, a tak si syn užíval "četby" svých StarWars a popíjel colu, zatímco já jsem si srkala espresso, sledovala ruch ulice a kreslila si do notýsku nejnovější kreativní nápady.

A pak - korálkárna... Tetička se takovými věcmi vůbec nezabývá, takže z ní jsem žádnou radu nevydobyla. Snažila jsem se něco najít na internetu, ale ničeho jsem se moc nedobrala. Až asi třetí den naší výpravy jsem narazila na handmade krámek. Chvíli jsem obdivovala vystavené bijoux a pak jsem se odvážila optat majitelky, jestli by mi nějakou korálkárnu neporadila. Ochotně mi napsala adresu, já se vydala tím správným směrem...a našla jsem Rue du Temple, dokonalý korálkový ráj!

Tato ulice je ve čtvrti Marais, patří mezi nejstarší v Paříži a je dlouhá 1 335 metrů. Tradičně je tato ulice plná obchůdků se šperky a k tomu je zda tolik korálkáren, že jsem je brzy přestala počítat. Pochopitelně se zde prodávají komponenty, které důvěrně známe (aneb made in China), ale najdou se zde i úžasné novinky. Některé z korálkáren nich jsou velkoobchody, takže bych musela nakoupit nad určitý obnos, ale naštěstí tam byly i obchody pro normální smrtelníky, kde jsem s komponenty nakoupit mohla. Bylo to utrpení. Pro syna, protože korálkárny považuje za ještě větší zlo, nežli obchody s oblečením. A pro mě, protože jsem nemohla skoupit všechnu tu nádheru... Odcházela jsem s vyčerpanou kartou a syna jsem uplatila zmrzlinou.

Dnešní odpoledne jsem konečně strávila tvořením ze svých úlovků... a výsledky budou mít tady na fleru brzy premiéru!

Rue du Temple... ráj korálků

...ideální místo na kreslení nových nápadů