Ráda bych vám představila své oblíbené místo - Štítarský kopec.....protože neumím moc hezky psát, tak začnu několika fotkama:)...

Už je to víc než dva roky, co jsem prvně pásla ovce v západních Čechách pro ČSOP Libosváry. Od té doby jsem se tam už několikrát vrátila. "Pasení" je jednou z mnoha činností, kterou se spolek zabývá. Několik chráněných lokalit v okolí Domažlic se totiž udržuje pomocí "živých sekaček"...proč a jak to pomáhá bude asi lépe vysvětleno přímo na stránkách ČSOP Libosváry .

Zvířata na lokalitách hlídají dobrovolníci, kteří se u nich po týdnu střídají. Po té, co kamarádka Martina, která už pásla, vychválila pasení, ovce, kozy a indiánské týpí, ve kterém se tam bydlí, až do nebe, jsem se také přihlásila a jednoho dne v srpnu jsem se s krosnou na zádech vypravila vlakem do Postřekova, kde mě měl vyzvednout Franta Groessl. Už ve vlaku jsem se potkala s dvěma holčinama, vymóděnýma podobně jako já, s krosnama na zádech:) A na nádraží jsme Frantu poznaly taky na první pohled:) Holky byly vysazeny na Pařezově, kde je také jedna z pasených lokalit a já pokračovala do Štítar. Tam už čekala spolupastevkyně Bětka a hladové ovce v ohrádce pod skálou, které jsme hned vyhnaly na kopec.

Jinak ubytování pastevců bylo naprosto luxusní - bydlelo se v indiánském týpí. Vařilo se na ohništi venku nebo vevnitř, k dispozici bylo nádobí, sekyrka na štípání dříví, lékárnička a nářadí na opravy ohrad. Kolem teče řeka Radbuza, která je sice studená, ale lepší než nic. A stádečko ovcí doplňovalo pár koz, které skákaly po skalách jako kamzíci...některé se dají podojit, ale musíte je nejdřív chytit:). Na druhé straně kopce byla ohrada, kde se pásli jaci ? to jsou ta rohatá zvířata, co v Tibetu vozí náklad zabalený v tkaných dekách a na postrojích mají zvonečky.

Úkolem pastevců je dvakrát denně, ráno a večer, vyhnat stádečko ovcí na kopec a nechat je napást (tak 3 až 4 hodiny). Občas je potřeba zkontrolovat, jestli ohradou jde proud a případně jí opravit nebo se podívat, jestli mají jaci dost vody a doplnit ji. Zní to možná zodpovědně, ale po dvou dnech člověk zjistí, že vlastně nedělá nic jiného než se prochází po pastvině, čte si, spí a hlavně jí hromady jídla, které Groesslovi pravidelně dováží. Určitě se toho dá ale dělat daleko víc. Loni v létě jsme se dvěma kluky spolupastevci dělali pokusy s jídlem - vyráběli jsme sýr z kozího mléka a zkoušeli, jak chutnají smažené kobylky:). Na podzim jsem vyráběla ovečky z kaštanů, které rostou na kopci pod kostelem, navlékala šípky, jeřabiny a žaludy jako korálky...oblíbená činnost pastevců je také vyřezávání, třeba lodiček z kůry nebo pasteveckých holí. Pro přírodovědce Groesslovi dovážejí různou literaturu o rostlinách, zvířatech nebo třeba ekologickém zemědělství...nebo se s vámi projdou po pastvině a ukážou vám, co tam vlastně roste zajímavého.

Letos se ve Štítarech ovce pásly už bez dobrovolníků, ale i tak jsem tam strávila krásný týden se svým mužem, testovali jsme historické skotské kostýmy v praxi a zkoušeli jídla z planých rostlin. Dobrovolníci se můžou přihlásit třeba na Pařezovský kopec nebo na louku u Staré Huti.

Pár rad pro případné budoucí pastevce: nenechávat ovce utíkat za ohradu a žrát tam spadaný švestky a jabka! Pokud je jednou necháte, budou vám z ohrady utíkat už pořád:) Dávejte si pozor na pitnou vodu, kterou vám přivezou v barelech. Pokud barel zašroubujete, voda se zkazí a dopadnete jako jednou já (nechtějte vědět:). Lepší nechat barel skoro otevřený a klidně ať do vody padají mouchy a listí. Kozy, které se dojí, si od začátku ochočujte a podplácejte ? budou se pak lépe chytat. A nikdy nevíte, jaké bude počasí, takže je lepší mít nějaké dřevo i v suchu v týpí. Žádné jídlo nenechávat u ohně bez dozoru....no možná vůbec nic nenechávat bez dozoru, kozy sežerou na co přijdou, jednou to byl i papír od másla. Je to zaprvé škoda jídla a zadruhé, pokud kozy sežerou něco pro ně ne moc dobrého, může to špatně dopadnout. Týpí na noc zavírat "protikozí zábranou" a jídlo věšet v igelitkách na hřebíky v kůlech, jinak ho sežerou prozměnu myši. A hlídat si sirky ať nenavlhnou:)

Pasení ale není jediná činnost, kterou se ČSOP zabývá. Ne všechna území se dají udržovat pasením, občas je potřeba posekat trávu nebo křoviny ručně. Dobrovolníci tak mohou přijet na brigádu jako je například kosení louky u Staré Huti. Nejlepší na práci je vždy to, když už je hotová a brigádníky čeká výborný oběd (například řízek, okurkový salát a tvarohové buchty:)). Groesslovi navíc mají plno zvířat i doma a snaží se je využít při práci v zemědělství. Zkusit si můžete třeba obracení sena s oslíkem nebo jeho svážení s koňmi Saukem a Inkou. Další místní zvířata jsou krávy uherky Jitka, Halina a Otík, stádečko jaků, kozy, smečka psů a v létě krůty a kachny. A pokud máte chuť na výbornou čokoládu, kakao nebo cokoliv jiného od Fair Tradu, navštivte Jačí krámek.

Co je to vlastně za plemeno ovce valaška? Proč se území udržují zrovna pasením? Jaké rostliny na lokalitách rostou a kterým z nich pasení pomáhá? Jaká je historie Štítarského kopce? To se líp než ode mě dozvíte na www.csoplibosvary.ecn.cz .