PERU

Už jsem vopravdická teta.

Doufám, že mě nikdo nepochopí blbě... ale... Jsem hepi, ale... Pod kůži se mi dere pocit, že řada je teď na mně...

V zimě sme s chlapem oslavili devátý výročí...

V mojí svařákem omámený rozněžnělý mysli se zrodila otázka: "Co ke mně cítíš?" "Párečky?" Netuším na co si myslel, že se ptám, ale... Sen každý veganky...

Když sme u toho kadění, tak mě napadá...

Proč se říká stočit se do klubíčka, když je člověku mizerně, a ne stočit se do hovínka? Cítíte se jako hovno, vypadáte jako hovno, možná i ste hovno. Tak co...

A můj největší zážitek z léta?

Kakala sem v přírodě. Poprvé evr v životě! Musela sem si ale dávat bacha... ...každej chtěl vidět moje veganský lejno.

V létě sem přišla na to, že mám obrovskou hlavu.

Chtěla sem si koupit klobouk na vodu... V obchodě mě poslali do pánskýho oddělení... (nechápu to, kdyť jedinej chlap, co znám, se stejně obří hlavou, je můj táta) Mamka říkala, že když už nemám práci, můžu lidem...

Mám nový brejle.

Rejbeny! Sem kůl! A teď čuč! Vypadám v nich inteligentněji... (pokud je to ještě možný)

A su mrcha!

Vlasy sem nedarovala... prodala sem je... Ale ne nejsu mrcha... Jen su na pracáku! Bejt bloncka tak su v balíku... zas maj ty mrchy ňákou výhodu...

A co je nového?

Konečně jsem byla u kadeřnice. Mám mikádo a občas si připadám jako bych měla helmu. Sekne mi to!
další strana
3/5
předešlá strana
Provozovatel jako správce osobních údajů zpracovává na tomto webu cookies potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely. Více informací. Souhlasím