Předminulý týden, v době největších veder jsem se rozhodla,že by to chtělo,ještě před odjezdem na dovolenou,nějaký trh.A protože Úštěk máme za humny,zkusila jsem kontaktovat pořadatele, jestli by se tam pro mne našlo nějaké malé místečko...

V sobotu,brzy ráno,jsem vykoukla ven,a málem padla vedrem.Ještě na poslední chvíli hodit do batohu plavky a ručník,co kdyby náhodou... a s sebou co nejtenčí oblečení.

Jen co jsme vyšli ven, nakládali věci, říkám: bude lejt. Manžel mě ujišťoval,že určitě ne, že se díval na předpověď,a že dneska ani mráček,tudíž lejt nebude. Avšak netrvalo dlouho,a ozvalo se první zahřmění.Má nálada poklesla a sotva jsme opustili město,stihl nás přívalový déšť a ovrovská bouřka. Do Úštěka jsme dojeli, v tichosti, a vyčkávali,jestli tento nečas přejde.Zaparkovali na jednom místečku, dívali se na jezero, okolo řádila bouřka, vítr ohýbal stromy, déšť vedlejším stánkařům sprchoval košíky.

Po hodině a půl jsme se odvážili opustit auto a rozestavěli stánek.

po nějaké době se začali trousit první návštěvníci,a počasí se též umoudřilo.

Bohužel, jak to na podobných akcích bývá,lidi nepřišli na trh jako takový,ale na piráty,tudíž to bylo poznat i na tržbě. Bylo jich spoustu,ale prodávalo se hlavně jídlo,dětem balónky, levné cetky z číny a k mému překvapení u sousedního stánku, vetší množství kachliček s nalepenými ubrousky

V odpoledních hodinách se vrátil vítr,sousedním stánkařům odnášel plachty a slunečníky,a my jsme čekali,jestli nebudeme mít místo stánku rogalo... Naštěstí  se tak nestalo, nový stánek obstál na výbornou. 

Nedělní akci jsme už vzdali, celé dopoledne propršelo, a jak uvedla Galholka, kterou jsem ráda poznala, že neděle byla už jen pro otrlé.

Nicméně do Úštěka určitě znovu zavítáme :-)