celtic cross    

Po stopách Keltů

 

 

 Už dávno jsem se vydala po stopách Keltů....líbí se mi jejich symboly a fascinuje mě jejich schopnost ?číst" přírodu tak dokonale,že jejich tehdejší znalost přírodních věd jim ještě dnes můžeme závidět. Zvu vás tedy na malou procházku keltskou kulturou prostřednictvím své tvorby a informací, ve kterých bych ráda objasnila význam některých symbolů,které jsem se rozhodla zvěčnit pod vrstvou křišťálové čiré pryskyřice.

Keltský lunární kalendář

 

...kombinoval lunární měsíce a solární roky ve 30letých cyklech, kdy se pravidelně vkládaly přestupné měsíce. Den začínal večer, měsíc patrně novoluním a rok buďto letním slunovratem nebo podzimní rovnodenností. Kalendář patrně neznal týdny a počítal se 14denními ?půlměsíci?.  (Kolem kalendáře Keltů existují značné rozpory,takže  tyto informace se bohužel nedají věrohodně 100% podložit.)

Keltský stromový kalendář

 

Bříza - 24.12 - 20.1.

Jeřáb - 21.1. - 17.2.

Jasan - 18.2. - 17.3..

Olše - 18.3. - 14.4.

Vrba - 15.4. - 12.5.

Hloh - 13.5. - 9.6.

Dub - 10.6. - 7.7.

Cesmína - 8.7. - 4.8.

Líska - 5.8. - 1.9.

Vinná réva - 2.9. - 29.9.

Břečťan - 30.9. - 27.10.

Rákos - 28.10. - 24.11.

Černý bez - 25.11. - 22.12.

Nepojmenovaný den - 23.12.

Děti narozené v Nepojmenovaný den měly údajně vlastnosti jmelí.

 

 

Keltští Druidové (-kněží a vědci v jedné osobě) se snažili vyčíst osud nikoliv z hvězd, ale spojili narození člověka s určitým druhem stromu. Podle data našeho narození je nám totiž přisouzen i určitý druh stromu. A proč zrovna stromu? Na rozdíl od zvířat nebo bylin byli více považovány za posvátné a to hlavně díky své dlouholetosti a funkci v přírodě. Vždyť stromy dávají domov zvířatům na zemi i na obloze. Fyzicky spojují nebe se zemí a spojuje je v jeden celek.

Keltové si velice vážili stromů a přikládali jim velký význam. Tvrdili, že každý člověk, stejně jako strom, má své charakteristické rysy, své klady a zápory, přednosti a nedostatky, a že každý vyžaduje určité podmínky pro život.

Keltové nepotřebovali kalendář k plánování jako moderní městský člověk. Oni ten kalendář měli stále na očích, když se dívali na přírodu kolem. Stromy a ostatní rostliny dávaly svým rašením, květem a plody přesná znamení změn časových období. Tento kalendář nemusel být zapsaný protože ho zapisovala sama země.

 

Druidský stromový kalendář má solární rok s 365 dny rozdělenými do 13 lunárních měsíců po 28 dnech plus jeden přestupný den označený za Nepojmenovaný den. Těchto 13 měsíců a jeden den tvoří příslovečný ?rok a den? ? tak často zmiňovaný v právních dokumentech, lidových pověstech a pohádkách. Každý měsíc nese jméno jednoho stromu, které se vztahuje k jedné ze 13 souhlásek druidské abecedy jménem ogam. (oboje možno vidět na p

Keltský zvěrokruh

Jelen = Bříza - 24.12 - 20.1.

Kočka =  Jeřáb 21.1. - 17.2.

Had = Jasan - 18.2. - 17.3..

Liška = Olše - 18.3. - 14.4.

Kráva = Vrba - 15.4. - 12.5.

Mořský koník =  Hloh - 13.5. - 9.6.

Střízlík = Dub - 10.6. - 7.7.

Kůň = Cesmína - 8.7. - 4.8.

Ryba = Líska - 5.8. - 1.9.

Labuť =  Vinná réva- 2.9. - 29.9.

Motýl = Břečťan - 30.9. - 27.10.

Vlk = Rákos - 28.10. - 24.11.

Jestřáb = Černý bez - 25.11. - 22.12.

Jestřáb = Nepojmenovaný den (Jmelí) - 23.12.

 

Každému stromovému znamení odpovídá také znamení zvířecí. Tak jako stromy mají své vlastnosti, jež se odrážejí v lidské charakteristice těch,kteří se v jejich období narodí,tak je to i se znamení zvířecími.

 

 


 

Zde končí první část ?výletu? po mé kolekci ?Po stopách Keltů? a jejich tajemství. Pokračování bude?.bude?bude brzy