"... našli moji rádcové...?" Jedna z nejkrásnějších pohádek, kterou znám. Ať už se na ní doba jejího vzniku (1952) projevila jakkoli, mám ji prostě rád.

  Po stopách Krasomily se ale nevydáme na zámek Hluboká, ale naopak na sever naší země. Uděláme si dvě zastávky a něco (snad) nafotíme.

  Zastávka první - Kamenický Šenov a nádherné čedičové varhany "Panská skála".

   Mám štestí, nikde ani noha... Klid, sice docela funí vítr a vedro teda taky není... Ale už bylo mnohem hůř:-). Takže pokračuju...

  Koukám, že tu přede mnou byl asi nějaký zamilovaný malíř:-).

  Tak, po malém výstupu se otvírá krásný výhled...

   Je tu fajn, ale už se pomalu budu sbírat a zkusím druhou zastávku. Ale dnes to vypadá, že už se nazadaří. Můj další cíl je schovaný v lese a světlo, které je prostě pro fotografa nezbytné, ho ukáže vždy jen na krátkou dobu (tu už jsem dnes propásl). A i tak to nebude jednoduché.

   No, počasí nepřálo ani další dny a tak se fotografování Dolského mlýna odkládá. Ano, to je ten mlýn z pohádky. To budete koukat, jak po letech vypadá...

   Zastávka druhá - Dolský mlýn.

   Rok se s rokem sešel a tentokrát Kamenickým Šenovem jen projíždíme. Zastavujeme ve Všemilech, kde se nám penzion Pohoda stal už mockrát základnou pro další výpravy.

   Takže, vybalit a připravit se na focení. Určitě ne barvu, kapsy mám plné černobílých negativů, asi použiju i filtry pro ČB fotografii. Tři foťáky (kino, 6x6, 6x9), stativ a "pár" drobností... to bude náročná cesta.

   Jdeme přes Jetřichovice a pak hup na lesní pěšinu, po níž vede celkem pohodlná cesta.

   No, zatím je pohodlná, ale za chvíli nás čeká trochu náročnější vložka - přejít kousek strmé skály. Sice jsou tam ve skále schůdky a zábradlí, ale s těmi kily na zádech. Opět ale už bylo mnohem hůř:-), tady stačí neuklouznout:-).

   Před skálou se ještě zastavím u mostu, který mě už dlouho "dráždí". Přejdu na druhou stranu a zkusím fotit z místa, které jsem si vybral už mnohem dříve. Obloha je vymetená a do "proluk" mezi stromy svítí ostré slunce. Ve stínech pod stromy je zase tma jak v pytli... Těžký úděl fotografa:-)

   Jdeme dál, je mi jasné, že slunce mi sice mlýn nasvítí, ale rozdíl mezi světly a stíny bude vražedný. Věčně nespokojený já:-). Ale asi to bude to nejlepší, co mě tu za pár let návštěv potkalo. Tak honem...

   Jsme tu. Je tu nádherně, ale bude to oříšek... První záběr...

   Ptáte se, kde je ten mlýn? Tak pojďte o kousek blíž...

   Pořád se Vám to nezdá? No, tak to musíme přes most....

   Jojo, je to tak, tohle zbylo z toho pohádkového mlýna. Ve skutečnosti tak moc pohádkový ale není. Dokonce má hodně smutnou minulost... Ale nepřišli jsme sem smutnit, tak aspoň nakoukneme dveřmi... Ale kde jsou? Tady...

  Tak, a to je vše. Zabalit a tradá na základnu. Žaludek se bouří, takže po duševní potravě si dáme něco dobrého.

  Pokud jste vydrželi až sem, vězte, že mé fotografie rozhodně nedokáží zprostředkovat skutečnou "magii" popisovaných míst. Proto všem vřele doporučuji vyrazit a zažít...

  Marpen