Moc ráda si pročítám blogy o cestování a zajímavých místech. Je to pro mne velmi inspirující, protože další vandr může být třeba právě tam... Přidávám k dobru také jeden blog a to sice o pouti na Valašsko - do království ovcí a trnek.

    Podzim ve Vsetínských stráních je opravdu čarokrásný. Za jasných dnů se slunce zrcadlí v rudých šípcích a krajem se nese vůně ohýnků, neboť věřte nevěřte, zde je místy ještě stále zapomentý kraj pasáčků s pečenými jablky a bramborami. Za dnů chladných a mlžných je cítit rostoucí moc zimy a vrcholky Valašských kopců se majestátně vzdouvají k nebesům, aby dokázaly pošetilému člověku jeho přízemnost. 

Valašská příroda je okouzlující v kteroukoliv roční i denní dobu. Na podzim zdobí zdejší louky kvetoucí ocúny jesenní (Colchicum autumnale), v kopcích se červenají šípky a hlohy a na okrajích lesních cest potkáte netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera).

V úchvatném valašském kraji je mimo přírodní krásy i celá řada jiných zajímavostí. Kdo sem zavítá pravděpodobně nevynechá Pustevny a pohanského boha Radegasta, který se sice tváří zlověstně, ale myslím, že to musí být dobrák a veselá kopa, protože lidé z jeho kraje takoví rozhodně jsou.

Tolik o jednom neobyčejném podzimním výletu do lůna přírody a starých časů. Vzpomínky na tyto dny budou moji duši zalévat sluncem po celou chladnou zimu a na jaře, až se tráva znovu zazelená a chytím příznivý vítr...Nashledanou Valašsko!