Žila byla jedna holčička, která se jmenovala Karkulka. A protože měla ráda červenou barvu, říkali jí Červená Karkulka.

Maminka Karkulce řekla: "Jdi za babičkou a doneseš jí v košíčku bábovku a kytičku. Ale nechoď přes les, vezmi to cestou okolo."

Jenže Karkulka neposlechla a vydala se přímo přes hluboký les. A jak se dalo čekat, potkala velikého hladového vlka. Vlk Karkulku sežral.

Pak vzal do tlapy košíček, nasadil si na hlavu Karkulčinu červenou čepičku a vydal se k chaloupce, kde bydlela babička. Myslel si, že starší nemocnou osobu snadno oklame a už se těšil na další výživné sousto.

Jenže babička byla chytrá a i přes svůj věk viděla velmi dobře. (Brýle nosila jen tak, protože jí slušely.) Vzala na vlka hůl a vyprášila mu kožich.

Vlk stáhl ocas a honem rychle otevřel tlamu, aby Karkulka mohla vylézt ven z jeho tlustého břicha. A Karkulka s babičkou si konečně mohly pochutnat na bábovce a výborných třešních, které rostly u babičky na zahradě.